1.	Vývoj veřejné žaloby v historickém přehledu

1.1.	Vznik žaloby, počáteční vývoj

1.2.	Historický vývoj po roce 1848

1.3.	Reorganizace státního zastupitelství v letech 1852 - 1855

1.4.	Státní zastupitelství v Habsburské monarchii

1.5.	Vývoj státního zastupitelství do roku 1948

1.5.1.

Období první Československé republiky

1.5.2.

Období let 1939 - 1945

1.5.3.

Období let 1945 - 1948

1.6.	Vývoj státního zastupitelství od roku 1948 - 1989

1.6.1.

Období do roku 1968

1.6.2.

Období let 1968 - 1989

1.6.3.

Prokuratura před rokem 1990 - základní rysy, shrnutí

1.7.	Vývoj po roce 1989

2.	Základní zásady charakteristické pro činnost státního zástupce

2.1.	Základní zásady charakteristické pro činnost státního zástupce obecně

2.1.1.

Zásada ochrany veřejného zájmu

2.1.2.

Zásada nestrannosti

2.1.3.

Zásada nestrannosti

2.1.4.

Zásada nezávislosti

2.1.5.

Zásada objektivity

2.1.6.

Zásada jednotnosti

2.1.7.

Zásada účinnosti

2.2.	Základní zásady činnosti státního zástupce v celém trestním řízení

2.2.1.

Zásada oficiality

2.2.2.

Zásada legality

2.2.3.

Zásada oportunity (účelnosti)

2.2.4.

Zásada vyhledávací

2.2.5.

Zásada práva na obhajobu

2.2.6.

Zásada presumpce neviny

2.2.7.

Zásada přiměřenosti (zdrženlivosti)

2.3.	Základní zásady činnosti státního zástupce v řízení před soudem

2.3.1.

Zásada zákonnosti

2.3.2.

Zásada obžalovací

2.3.3.

Zásada zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností

2.3.4.

Zásada volného hodnocení důkazů

3.	Právní úprava státního zastupitelství

4.	Postavení státního zastupitelství z hlediska koncepce dělby moci

5.	Postavení a úloha státního zástupce

6.	Organizace státního zastupitelství, vnitřní vztahy v rámci soustavy státního zastupitelství

6.1.	Obecně k organizaci státního zastupitelství

6.2.	Vnitřní vztahy v rámci soustavy státního zastupitelství

7.	Státní zástupce v řízení před soudem

7.1.	Vzájemný vztah přípravného řízení a stadia projednání trestní věci v řízení před soudem

7.2.	Postavení stát. zástupce před nařízením hlavního líčení

7.2.1.

Podání obžaloby

7.2.2.

Zpětvzetí obžaloby

7.2.3.

Vrácení věci státnímu zástupci k došetření

7.3.	Hlavní líčení

7.3.1.

Státní zástupce v hlavním líčení

7.4.	Odvolací řízení

7.5.	Řízení o mimořádných opravných prostředcích

7.5.1.

Stížnost pro porušení zákona

7.5.2.

Obnova řízení

7.5.3.

Dovolání

7.6.	Zvláštní druhy řízení

7.6.1.

Řízení proti mladistvým

7.6.2.

Řízení proti uprchlému

7.6.3.

Řízení před samosoudcem

8.	Srovnání se slovenskou právní úpravou

8.1.	Rekodifikace slovenského trestního práva se zaměřením na řízení před soudem a na postavení prokurátora

8.2.	Organizace prokuratury

8.3.	Postavení a úloha prokurátora na Slovensku

8.4.	Postavení prokurátora v řízení před soudem

8.4.1.

Hlavní líčení

8.4.2.

Odvolání

8.4.3.

Mimořádné opravné prostředky

9.	Shrnutí problematiky

"Srovnání se slovenskou právní úpravou

Úvodem
Důvodem, proč jsem zvolila komparatistiku se slovenskou právní úpravou, byla zejména skutečnost, že na Slovensku byla provedena rekodifikace celého trestního práva, a vzhledem k budoucí rekodifikaci trestního práva v České republice se mi jeví tato volba jako volba velmi vhodná. Pokud prostudujeme právní úpravu postavení státního zástupce v řízení před soudem na Slovensku, zjistíme, že tato úprava má podle mého názoru oproti dřívější právní úpravě nejen svá pozitiva, ale i některá negativa. Není úkolem mé diplomové práce hodnotit účelnost a efektivnost nové právní úpravy trestního práva na Slovensku, přesto se v některých kapitolách pokusím zdůraznit některá negativa, která s sebou tato právní úprava přinesla, samozřejmě ve vztahu k postavení prokurátora v soudním řízení.

Rekodifikace slovenského trestního práva se zaměřením na řízení před soudem a postavení státního zástupce (prokurátora)
Tuto kapitolku jsem zařadila na úvod proto, abych mohla nejdříve učinit obecný výklad o tom, jaké změny přivedla rekodifikace slovenského trestního práva, a to zejména v oblasti soudního řízení a také co se týče postavení prokurátora.
Dne 1.června nabyl účinnosti zákon č.300/2005 Z.z.., trestní zákon (trestný zákon, dále jen TrZ), a zákon č.301/2005 Sb., trestní řád (trestný poriadok , dále jen TP). Tyto dva zákony nahradily dosavadní platné trestní předpisy ( zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, a zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu), a představují tak kompletní rekodifikaci slovenského trestního práva.
Dále byl vydán zákon č.153/2001 Sb., o prokuratuře (o prokuratuře), zákon č.154/2001 Sb., o prokurátorech a právních čekatelech prokuratury (o prokurátoroch a právních čekatel´och prokuratúry), zákon č.459/2002 Sb., o odborné přípravě zaměstnanců prokuratury (o odborné prípravě zaměstnancov prokuratúry), zákon č.458/2003 Sb., o zřízení Speciálního soudu a Úřadu speciální prokuratury (o zriadení Špecialneho súdu a Úradu špecialnej prokuratúry a o zmene a doplnení niektorých zákonov).
Záměrem rekodifikace trestního práva procesního bylo zmodernizovat doposud uplatňovaný proces. Proces, jehož základem byl u nás dosud platný zákon č.141/1961 Sb., byl podle autorů rekodifikace na Slovensku velmi komplikovaný, těžkopádný, a dostatečně nezabezpečoval respektování základních lidských práv a svobod v trestním řízení. Nový trestní proces byl přitom podle jeho tvůrců konstruovaný s přihlédnutím na slovenské či československé právní tradice, stejně tak jako s přihlédnutím na existující právní vědomí a právní kulturu. Záměrem nového trestního kodexu byla tedy snaha o rychlejší, pružnější a efektivnější proces odhalování a postihu pachatelů za současného důsledného respektování základních lidských práv a svobod, zefektivnění boje proti narůstajícímu počtu případů organizovaného zločinu. 34)"

Práce obsahuje resumé v angličtině.