Úvod

1.	Co je malárie

2.	Příznaky a nákaza

3.	Z historie

4.	Výskyt malárie

5.	Boj proti malárii

6.	Přehled podle regionů

7.	Socio-ekonomický dopad malárie

8.	Problém rozšiřování oblastí s výskytem malárie

Závěr
Seznam literatury

"III. Z historie:
Nemoc se podle antropologů začala vyvíjet už několik tisíc let před naším letopočtem. Malárie byla v písemných pramenech poprvé zmíněna slavným Hypokratem, který ji rozdělil do několika typů: denní, třídenní a čtyřdenní. Kolem roku 1500 n.l. se malárie dostala na americký kontinent, kam byla zavlečena evropskými osadníky a africkými otroky. Indiáni léčili malárii kůrou chininovníku, prostředkem, který používali při léčbě mnoha chorob. Jelikož se jejich léčba jevila jako úspěšná, byla v 17. století dovezena do Evropy a použita jako první antimalarikum. V druhé polovině 17.století Ital Giovanni Maria Lancisi vyjádřil svou mylnou domněnku, že malárie vzniká působením jedovatých plynů z topických močálů, odtud také jméno „mala aria“ – špatný vzduch.
Parazit plasmodium byl objeven až v roce 1880 Charlesem Louisem Alphonsem Laveranem, který za svůj objev získal v roce 1907 Nobelovu cenu. V roce 1882 byla oficiálně vyslovena hypotéza o přenosu malárie komáry a v roce 1898 bylo prokázáno, že malárii přenášejí komáři rodu Anopheles. V roce 1927 byla udělena další Nobelova cena, tentokrát J.Wagnerovi von Jauregg, který ji získal za objev léčby syfilidy pomocí malárie. Tato metoda byla v padesátých letech nahrazena léčbou antibiotiky.
V polovině 20. století se podařilo zcela vymýtit malárii v Egyptě a Brazílii díky pečlivé léčbě. Okolo roku 1950 se také začali likvidovat komáři pomocí látky DDT, která však byla roku 1970 zakázána kvůli své nebezpečnosti pro člověka a kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí."

Velmi kvalitně zpracované.