Seminarky.cz > Studijní podklady > Výpisky z knih, recenze > > Politické ideologie - liberaismus, konzervatismus, marxismus a socialismus - výpisky z knih

Politické ideologie - liberaismus, konzervatismus, marxismus a socialismus - výpisky z knih

Kategorie: Politologie

Typ práce: Výpisky z knih, recenze

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce obsahuje informace o politických ideologiích liberalismu, konzervatismu, marxismu a socialismu. Zabývá se základními principy těchto doktrín, a s nimi spojenými významnými osobnostmi.

Obsah

1.
Liberalismus
1.1.
Gray-liberalismus
1.1.1.Myšlenka svobody
1.1.2.
Individuální svoboda, soukromé vlastnictví a tržní hospodářství
1.1.3.
Liberální stát
1.2.
Heywood-liberalismus
1.2.1.
Vznik a vývoj liberalismu
1.2.2.
Jednotlivec
1.2.3.
Svoboda
1.2.4.
Rozum
1.2.5.
Spravedlnost
1.2.6.
Tolerance a rozmanitost
1.2.7.
Liberální stát
1.2.8.
Ústavní vláda
1.2.9.
Demokracie
1.2.10.
Klasický liberalismus
1.2.10.1.
Teorie přirozených práv
1.2.10.2.
Utilitarismus
1.2.10.3.
Ekonomický liberalismus
1.2.10.4.
Sociální darwinismus
1.2.10.5.
Neoliberalismus
1.2.11.
Moderní liberalismus
1.2.11.1.
Individualita
1.2.11.2.
Politická svoboda
1.2.11.3.
Sociální liberalismus
1.2.11.4.
Řízení ekonomiky
1.2.12.
Liberalismus ve 21. století
2.
Konzervatismus
2.1.
Heywood - konzervatismus
2.1.1.
Vznik a vývoj
2.1.2.
Hlavní témata - tradice, nedokonalost člověka, organická společnost, hierarchie a autorita, majetek
2.1.3.
Autoritářský konzervatismus
2.1.4.
Paternalistický konzervatismus
2.1.4.1.
Konzervatismus jednoho národa
2.1.4.2.
Křesťanská demokracie
2.1.5.
Libertariánský konzervatismus
2.1.6.
Nová pravice
2.1.6.1.
Liberální nová pravice
2.1.6.2.
Konzervativní nová pravice
2.1.7.
Konzervatismus ve 21. století
2.2.
Miller-konzervatismus
3.
Socialismus
3.1.
Heywood-socialismus
3.1.1.
Vznik a vývoj
3.1.2.
Hlavní témata - pospolitost, spolupráce, rovnost, společenská třída, společné vlastnictví
3.1.3.
Cesty k socialismu
3.1.3.1.
Revoluční socialismus
3.1.3.2.
Evoluční socialismus
3.1.4.
Gradualismus
3.1.5.
Marxismus
3.1.5.1.
Klasický marxismus
3.1.5.1.1.
Filosofie
3.1.5.1.2.
Ekonomie
3.1.5.1.3.
Politika
3.1.5.2.
Ortodoxní komunismus
3.1.5.2.1.
Leninismus
3.1.5.2.2.
Stalinismus
3.1.5.3.
Moderní marxismus
3.1.5.4.
Smrt marxismu?
3.1.6.
Sociální demokracie
3.1.7.
Etický socialismus
3.1.8.
Revizionistický socialismus
3.1.9.
Krize sociální demokracie
3.1.10.
Neokonzervatismus a „třetí cesta“
3.1.11.
Socialismus ve 21. století
3.2.
Giddens-třetí cesta
3.2.1.
Socialismus a následné období
3.2.2.
Smrt socialismu
3.2.3.
Sociální demokracie starého stylu¨
3.2.4.
Neoliberální perspektiva
3.2.5.
Srovnání doktrín
3.2.6.
Současná diskuze
3.2.7.
Struktura politické podpory
3.2.8.
Osud sociální demokracie
3.2.9.
Pět dilemat
3.2.10.
Globalizace
3.2.11.
Individualismus
3.2.12.
Levice a pravice
3.2.13.
Politický mechanismus
3.2.14.
Ekologické otázky
3.2.15.
Politika třetí cesty

Úryvek

"A. Heywood - Konzervatismus

Vznik a vývoj
Slovo konzervatismus se k označení politické ideologie používalo poprvé poč. 19. stol., znamenalo opozici vůči principům a duchu revoluce 1789. klasickou formulaci principů konzervatismu najdeme v knize E. Burka Úvahy o revoluci ve Francii. Konzervatismus hájí tradiční společenské uspořádání. Tím se přizpůsobuje nejrůznějším tradicím a národním kulturám, a proto nabývá nejrůznějších hodnot. Konzervativci nejprve obhajovali monarchii a až po 2. sv. v. přijali demokracii a sociální reformy. Vymezení konzervatismu mimo sféru západu je obtížné. K oživení konzervatismu došlo v 70. letech 20. stol., kdy se zfomovala tzv. Nová pravice (vlády Thatcherové a Raegana), která čerpala z ekonomiky volného trhu. Nová pravice se nezřekla konzervativních principů jako je víra v řád, autorita a kázeň.

Touha konzervovat - hlavní témata
Konzervativní ideologie závisí na specifickém způsobu obhajoby stanovisek. Konzervativci opírají své názory o zkušenost a dějiny než o abstraktní principy. Vychází z omezených rozumových schopností lidí. Nejdůležitější názory jsou:

1) Tradice
Tj. hodnoty, praktické postupy a instituce, které obstály ve zkoušce času a přenášely se z jedné generace na druhou. Obhajoba tradice může vyplývat z náboženské víry. Podle Burka je společnost vytvořena božím zákonem. Současně je tradice potvrzení moudrosti předků. V tradici je nasromážděný rozum věků a je prověřený časem. Tradice také v jednotlivcích probouzí pocit identity a sounáležitosti, zatímco změna je příčinou nezakotvenosti.

2) Nedokonalost člověka
Konzervatismus je filozofií nedokonalosti člověka - lidé jsou nedokonalí a dokonalými se nemohou stát. Lidé jsou tvorové psychicky limitovaní a závislí, obávají se izolace a nestability, touží po bezpečném a důvěrně známém. To vede ke zdůrazňování společenského řádu, který je zárukou stálosti a předvídatelnosti. Původ nemravného a protiprávního chování je v jednotlivcích, není důsledkem nerovnosti, nemá sociální původ. Proto je třeba silné vlády a tvrdé trestní spravedlivosti, právo není od toho, aby chránilo svobodu, ale aby zajišťovalo řád a pořádek. Lidé jsou bytosti intelektuálně omezené a tak nemohou porozumět řádu světa. Proto je třeba se opírat o tradici, zkušenost a dějiny.

3) Organická společnost
Liberální postoj ke společnosti je atomistický - společnost se skládá z jednotlivců, kteří chtějí sledovat své zájmy. Konzervativci se domnívají, že díky své nedokonalosti lidé potřebují společnost, tu však drží pohromadě pouta povinnosti a závazků. Společnost je organická, živá, její části fungují ve vzájemné provázanosti. Z organického pojetí společnosti vyplývá, že společnost je formována silami, které ve společnosti plní určitou funkci. Nejdůležitějšími články společnosti jsou rodina a národ. Rodina vzniká přirozeně a je podmínkou stability společnosti. Tradiční hodnoty znamenají společenskou kulturu na základě tradice, rodiny a náboženství. To se projevuje v národě, který je přirozený a vzniká mezi lidmi stejného jazyka, dějin, kultury a tradic. Patriotismus dodává jednotlivcům i společnosti vědomí identity a přináležitosti.

4) Hieararchie a autorita
Společnost je od přirozenosti hierarchická, společenská rovnost je nedosažitelná. Jednotlivé třídy a vrstvy společnosti plní své funkce. Konzervativci tíhnou k paternalismu. Autorita také vzniká přirozeně, je nezbytná a prospěšná. Každý má vědět, kde je jeho místo a co se od něj očekává. Vůdcovství je nezbytnou součástí společnosti, je to schopnost vytyčovat směr a ostatním lidem přinášet inspiraci.

5) Majetek
Podle konzervativců představuje bezpečnost a jistotu. Má morální hodnotu, vlastník je zainteresován na společnosti, na zachování práva a pořádku. Majetek je také prodloužením osobnosti, vlastněné předměty odrážejí vlastníkovu osobnost. Majetek přináší také povinnosti, současná generace má povinnost uchovat bohatství národa pro generace další.

Autoritářský konzervatismus
Představitelem je Joseph de Maistre (1753 - 1821), který usiloval o obnovu monarchie ve Francii. Základem jeho filozofie je plná a ochotná podřízenost pánovi. Nad panovníkem má být jako církevní autorita papež - dvojjediný princip trůnu a otáře. Řád a princip autority musí být zachován. Autoritářské režimy vládly v carském Rusku, v Německu pod vládou kancléře Bismarka, ale také ve 20. stol. konzervatismus v Itálii a Německu pomohl nastolit fašismus. Autoritářského konzervatismu využili také Napoleon III. ve Francii - odvolával se na podporu rolnictva, největší části francouzských voličů, a Juan Perón v Argentině, který se hájil podporou nejchudších vrstev.

Paternalistický konzervatismus
Vychází z myšlenek E. Burka - změna může být i přirozená. Hlavními hesly jsou opatrnost, uměřenost a pragmatismus. Politika musí přihlížet k reálné situaci. Existují dva proudy paternalistického konzervatismu"

Poznámka

Práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy.
Text obsahuje výpisky z uvedených knih: Heywood, A.: Politické ideologie, s. 41-78; Gray, J.: Liberalismus. Liberální institut, Praha 1999, s. 67-90; Heywood, A.: Politické ideologie, s. 79-110; Miller, D. (ed.): Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota 1995, s. 228-234; Heywood, A.: Politické ideologie, s. 111-154; Giddens, Anthony. Třetí cesta. Praha, Mladá Fromta, 2001, s. 12-63.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

  1. SMS platba (ČR) 45 Kč
  2. Platit kartou 38 Kč
  3. Koupit za kredity - 35 Kč >>> ZVÝHODNĚNÁ CENA!
  4. SMS platba (Slovensko) - 1,70€
Důležité informace: Provedením mobilní platby, odesláním SMS, platbou kredity, platbou kartou nebo převodem z účtu souhlasíte s Podmínkami stahování.
Veškeré informace o platbách si můžete přečíst zde.
Máte při placení nebo stahování práce problém? Odpovědi na časté problémy najdete zde nebo kontaktujte naší podporu.

Diskuse

TOPlist