1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1.	Úvod do dějin Řecka

2.2.	Řecká mytologie

2.2.1.

Poseidon

2.3.	Řecko v době bronzové

2.3.1.

Minojská kultura

2.3.2.

Mykénská kultura

2.4.	Starověké Řecko

2.4.1.

Temné období

2.4.2.

Archaická doba

2.4.3.

Klasická doba

2.4.3.1.

Vznešený sloh

2.4.3.2.

Krásný sloh

2.4.4.

Helénistická doba

3.	Praktická část

3.1.	Výroba hliněného modelu

3.2.	Forma na výrobu voskového modelu

3.3.	Výroba voskového modelu

3.4.	Vtoková soustava

3.5.	Příprava sádro antukové směsi a zhotovení formy

3.6.	Sušení sádro antukové formy

3.7.	Tavba a lití

3.8.	Vyjmutí odlitku z formy a broušení

3.9.	Závěrečná fáze povrchové úpravy patinováním

4.

Závěr

5.	Seznam použité literatury

"2.2.1 POSEIDON
Byl to syn Titána Krona a jeho manželky Rheie, byl jedním z třech nejmocnějších řeckých bohů. Vládl nad obrovskou mořskou říší. Všichni mořští bohové mu byli podřízení, byl pánem všech mořských zvířat, rozhodoval o všem co se dělo na moři a v moři. Svým trojzubcem mohl rozbouřit moře do strašného vlnobití, ale i zkrotit nejnebezpečnější vlny, když s ním bouchl o zem, vyvolal zemětřesení. Povahu měl prudkou a nestálou jako živel, kterému vládl. Není tedy div, že byl nejobávanějším a proto i nejuctívanějším bohem námořníků a obyvatelů pobřežních krajin celého řeckého světa.
Poseidonovým sídlem byl nádherný podmořský palác v Aigách. Odtud jezdil na mořském voze tahaným koňmi se zlatými hřívami. Vozil se při tom po mořské hladině, ne pod ní a vlny před ním dobrovolně ustupovali.
Poseidonovou manželkou byla Amfitríta, dcera mořského boha Nérea, jeho nejmladším synem byl mořský bůh Triton. Měl však i mnoho dalších potomků a jak bývalo v mýtech zvykem, nejenom se svojí oficiální manželkou. S nymfou Thoosou měl jednookého syna Polyféna, s nymfou Libyou sidonského krále Agenora, s nymfou Naidou mořského boha Protea, s bohyní země Gaiou obra Antaia.
Řekové prokazovali Poseidonovi úctu od nejstarších časů, jeho jméno se vyskytuje už na tabulkách s krétsko-mykénským lineárním písmem ze 14. -13. stol. př. Kr.
Osobitě si ho ctili námořníci a jako stvořitele koně jezdci. Ze zvířat mu zasvětili delfína, koně a býka, ze stromů borovici. Jeho jménem nazvali několik přímořských měst a na jeho počest uspořádali každé dva roky Istnijské hry, které se významem zařazovaly hned za olympijské a delfské. Římané převzali Poseidona od Řeků a už v 5. stol. př. Kr. ho ztotožnili se svým bohem moře Neptunem.
Poseidon se nám zachoval na antických výtvarných památkách, ze kterých mnohé vynikají vysokou uměleckou úrovní. Patří mezi ně především nejznámější socha Poseidona s trojzubcem Římská kopie řeckého originálu z druhé poloviny 4. stol. př. Kr., která je dnes v Lateránském muzeu v Římě (obr. 3), dále kolosální Poseidon z Mélu (obr. 2), hellenistický originál z 2. stol. př. Kr. v Národním archeologickém muzeu v Athénách.
Téměř neporušený se zachoval i Poseidon s Apollónem a Artemidou z východního vlysu Parthenónu (obr. 4).
Zachoval se i na dalších mnoha jiných památek včetně obrazů vázových maleb atd.

2.3 ŘECKO V DOBĚ BRONZOVÉ
2.3.1 MÍNOJSKÁ KULTURA
Počáteční známky rozvoje významných kultur nastávají v oblasti Egejského moře v době bronzové. První z nich se nazývá kykladská a datuje se do doby 3000 – 2300 př. Kr.
Začátky řeckých dějin a kultury se však odehrály na ostrově Kréta a na peloponéských Mykénách. V letech 2600 až 2000 př. Kr. zaznamenal ostrov mohutný rozmach. Bylo to období raně minojské kultury, období rozvoje obchodu a styků mezi národy."

Teoretická část práce je částečně zkopírovaná z internetu - jedná se především o kapitoly 2.3.1, 2.3.2, 2.4.1, 2.4.3.1 a částečně také 2.4.2. Práce obsahuje 3 fotografie, rozsah čistého textu je cca 11,5 stran.