"Heterotrofní organismy mají schopnost vytvářet sacharidy přeměnou některých aminokyselin nebo z glycerolu vzniklého hydrolýzou glyceridů.
Chemická podstata sacharidů a jejich třídění
Základem všech sacharidů jsou monosacharidové jednotky. Z chemického hlediska je považujeme za polyhydroxyketony nebo polyhydroxyaldehydy, ve svých molekulách obsahují hydroxylové skupiny a skupinu ketonovou nebo aldehydovou – podle těch rozlišujeme monosacharidy na ketózy a aldózy. Monosacharidová jednotka může mít tří až sedmi uhlíkatý skelet. Podle toho je třídíme na triózy, tetrózy, pentózy, hexózy a heptózy. Oba systémy se pak kombinují: např. aldohexózy jsou odvozeny od aldehydů se 6 atomy C.
Složité sacharidy vznikají kondenzací (resp. polykondenzací) monosacharidů o různém polymeračním stupni (různém počtu kondenzovaných molekul monosacharidů). Podle polymeračního stupně rozlišujeme oligosacharidy a polysacharidy. Oligosacharidy jsou tvořeny dvěma až deseti cukernými jednotkami, podle jejich počtu se dále dělí na disacharidy, trisacharidy, tetrasacharidy atd. Hranice mezi oligosacharidy a polysacharidy (10 cukerných jednotek) je běžně akceptována; je však uměle zvolená a nemá žádný fyzikálně-chemický ani biochemický význam.
Monosacharidy
Vlastnosti a reakce
Monosacharidy jsou bílé krystalické látky sladké chuti. Tvoří molekulové krystalové struktury s vazbami dipól-dipól mezi molekulami. Tento způsob spojení molekul je dán velkým počtem hydroxylových skupin s polární chemickou vazbou –O–H. Proto jsou také monosacharidy dobře rozpustné ve vodě. Jejich vodné roztoky však nevedou elektrický proud – jsou neelektrolyty."

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca 2,5 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ