1.

Definice

1.1	Disperzní soustavy

1.2	Hrubě disperzní soustavy

1.3	Jemné disperzní soustavy

2.

Suspenze

3.

Emulze

4.

Pěny

5.

Aerosoly

6.	Přehled hrubě disperzních soustav

7.	Koloidní či nepravé roztoky

8.	Roztoky a jejich vlastnosti

8.1

Plynné

8.2

Kapalné

8.3

Pevné

8.4	Vodné roztoky

8.5	Rozpustnost

8.6	Nasycený roztok

8.7	Nenasycený roztok

9.	Složení roztoků

9.1	Hmotnostní zlomek w(B)

9.2	Látková koncentrace c(B)

“ Podle skupenství rozlišujeme roztoky :
1. plynné, např. vzduch, svítiplyn;
2. kapalné, např. vzduch ve vodě, ethanol ve vodě, chlorid sodný ve vodě;
3. pevné, např. vodík v platině, slitina olova a cínu.

Nejdůležitější jsou kapalné roztoky, zejména vodné roztoky  mají mimořádný význam v přírodě
V roztocích rozlišujeme rozpouštědlo - látka která je v nadbytku a rozpuštěnou látku. U vodných roztoků se za rozpouštědlo vždy považuje voda. Kromě vody se za účinná rozpouštědla uplatňují též ethanol, benzin, aceton aj.
Rozpustnost:
Při rozpouštění tuhé látky ve vodě (nejrozšířenější rozpouštědlo), je důležité znát její rozpustnost. Rozpustnost látky udává maximální množství látky v gramech, které se rozpustí při určité teplotě ve 100 g vody.
Rozpustnosti nejznámějších látek jsou uvedeny v tabulkách.
Rozpustnost závisí nejen na chemické struktuře látky a rozpouštědle, ale také na teplotě. U většiny látek s rostoucí teplotou roste. U některých látek s rostoucí teplotou klesá (např. hydroxid vápenatý), u některých se s rostoucí teplotou příliš nemění (např. chlorid sodný).
Závislost rozpustnosti na teplotě udávají tzv. křivky rozpustnosti.
Nasycený roztok obsahuje za dané teploty takové množství látky, které odpovídá rozpustnosti. To znamená, že obsahuje maximální množství látky, které se při dané teplotě ještě rozpustí, další
přidané množství látky již zůstává nerozpuštěno
Nenasycený roztok obsahuje menší hmotnost rozpuštěné látky, než odpovídá její rozpustnosti za dané teploty.
Také rozpustnost kapalin ve vodě je různá. Např. ethanol nebo kys. sírová se s vodou mísí v každém poměru, jiné kapaliny, např. ether nebo benzen, mají omezenou rozpustnost. Rozpustnost plynů ve vodě se stoupající teplotou klesá. Rozpustnost plynů závisí také na tlaku nad roztokem;se stoupajícím tlakem rozpustnost plynu stoupá, proto např. v sodovce je oxid uhličitý pod zvýšeným tlakem."

Obsahuje tabulku.