"Ivan Martin Jirous zvaný Magor se narodil 23. září 1944 v Humpolci. Jirous je zakladatelem a společně s Egonem Bondym vůdčí osobností českého undergroundu, uměleckým kritikem, publicistou, básníkem a prozaikem. Užívá také dalšího pseudonymu
Jan Kahan nebo šifry /kubl/. Autorem přízviska Magor je Eugen Brikcius. Po maturitě
na SVVŠ v Humpolci pracoval Jirous rok jako topič a stavební dělník. Od roku 1963 studoval dějiny umění na FF UK. V roce 1968 se měl stát bakalářem, ale vlivem politických událostí tohoto roku se stal pouze vyřazeným absolventem bez titulu. V té době se již naplno věnoval českému undergroundu. Od třetího ročníku FF byl Magor redaktorem časopisu Výtvarná práce a přispíval výtvarnými kritikami i do revue Výtvarné umění. Od roku 1967 navazuje spolupráci s hudební skupinou The Primitives Group, jež trvá do až do roku 1969, kdy se skupina rozpadá a Magor se přidává k mladé rockové kapele The Plastic People Of The Universe. Jirous se stává uměleckým vedoucím Plastiků a postupně se stává vůdčí osobností českého undergroundu.
V letech 1973 - 1974 byl odsouzen na 10 měsíců za hospodské nedorozumění s vysloužilým příslušníkem StB. Byl organizátorem řady ilegálních koncertů skupiny Plastic People. Legendárním se stal koncert v Českých Budějovicích, kde bylo zatčeno a odsouzeno na 20 osob z řad umělců undergroundu. Tato událost vyvolala velký rozruch v jehož čele stál Václav Havel. Vzbouřená vlna odporu měla přímý vliv na vznik Charty 77, kterou hned
po návratu z vězení Jirous spolu s celou řadou dalších členů undergroundu podepsal. Magor byl původně odsouzen na 7 let, ale nakonec si odseděl jen rok a půl. Po 37 dnech na svobodě byl ale znovu odsouzen na 8 měsíců pro výtržnictví na výstavě J. Laciny. Odvolací soud mu pak trest prodloužil na 18 měsíců. V roce 1981 byl odsouzen za činnost v samizdatovém časopisu Vokno na tři a půl roku odnětí svobody. Toto období strávil ve věznici v Litoměřicích, v Ostrově nad Ohří a ve Valdicích, kde vznikla Magorova nejvýznamnější sbírka Magorovy labutí písně. Tato sbírka byla z Valdické věznice propašována ještě
před Jirousovým propuštěním a v roce 1985 jí byla udělena Cena Toma Stopparda. Do vězení putoval opět za 3 roky, v říjnu 1988 byl odsouzen na 16 měsíců a byl propuštěn v listopadu 1989, kdy mu byl zbytek trestu prezidentem republiky odpuštěn. Odsouzen byl tedy dohromady pětkrát a celkem ve vězení strávil osm a půl roku. Jirous bojoval proti režimu společně s řadou dalších umělců, jako byl např. Bondy, Havel, Knížák aj."

Důležité informace jsou značeny tučně nebo podtržením.