"Tyl Josef Kajetán (1808 – 1856)

Josef Kajetán Tyl byl významný český dramatik, herec, prozaik a novinář, organizátor národního kulturního života. Po studiích na gymnáziu pokračoval na filosofii v Praze, brzy ale studia opustil a odešel ke kočovnému divadlu. Po návratu žil v Praze. Redigoval beletristické časopisy Květy a Vlastimil, v letech 1848 – 49 politické časopisy Pražský posel a Sedlské noviny, jejichž popularita mu zajistila zvolení za poslance do říšského sněmu. Usiloval o založení stálého národního divadla, v roce 1846 byl jmenován dramaturgem českých her Stavovského divadla (jeho soubor v roce 1851 z politických důvodů rozpuštěn). Poté založil vlastní kočovnou divadelní společnost.
Psal vlastenecké povídky s náměty ze současného života, kterými posiloval národní uvědomění a vytvářel ideální představu vlastence. Výbor z těchto povídek vydal pod názvem Kusy mého srdce.
Je autorem prvního českého románu Poslední Čech, v němž idealizoval vztah mezi národem a šlechtou. Za román obdržel cenu Matice české, ale zdrcující kritika K. Havlíčka Borovského ukázala, že jde o typ literatury, který se vzdaluje kulturním potřebám národa.
V novele Rozervanec karikoval K. H. Máchu a odsoudil jeho romantickou rozervanost.
V časopisech publikoval drobné satiry České granáty
Pod vlivem V. K. Klicpery a W. Scotta psal historické prózy Rozina Ruthardova, Dekret kutnohorský, Braniboři v Čechách.
Svou představu o podobě českého divadla vyjádřil ve stati Cestující společnosti herecké a realizoval ve vlastní tvorbě.
Nejznámější je jeho lokální fraška Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (píseň Kde domov můj?, kterou zpívá slepý houslista Mareš, se později stala státní hymnou).
V dramatických obrazech ze života Pražský flamendr, Paličova dcera, Bankrotář, Chudý kejklíř ukazoval nelehký život lidí z okraje společnosti.
V dramatických báchorkách Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění, Lesní panna spojuje světy lidí a nadpřirozených bytostí. Hry mají aktuální tematiku a jsou obohaceny o četné písně.
V historických hrách Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, Žižka z Trocnova, Měšťané a študenti, Staré Město a Malá Strana vyslovil ideály revoluce v roce 1848 a reagoval na oklešťování svobody a pronásledování v letech 1849 – 50."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ