1.	Dětství a studia

2.	Vydavatel Der Spiegel a účastník antifašistického hnutí

3.	Cesta do SSSR a USA

4.	Feuchtwangerovy spisovatelské začátky

5.	Feuchtwangerovy historické romány

6.	Autor biografií

7.	Díla přeložená do češtiny

8.	Hlavní čeští překladatelé

"Německý romanopisec dramatik a překladatel se narodil 7.7.1884 v Mnichově do početné rodiny židovského továrníka. Studoval germanistiku, filozofii a antropologii v Mnichově a Berlíně (1903-07), hodně cestoval, především do Itálie a Francie.
V r.1908 se stal vydavatelem vlastního literárního časopisu Der Spiegel a divadelním kritikem časopisu Die Schaubühne. Roku 1912 se oženil a o dva roky později byl internován do Tunisu, uprchl do Německa, žil v Mnichově, psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata. Z let 1918-19 se datuje jeho přátelství s Brechtem. Od 1925 do 1933 žil v Berlíně, po nástupu Hitlera emigroval do Francie. Účastnil se protiválečných a protifašistických kongresů, patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistických hnutí, 1936 s Brechtem a Bredelem (o 13 a o 16 let mladšími) založil a vydával emigrantský časopis Das Wort.
V roce 1937 navštívil SSSR a později označil tuto cestu- vedle první světové války- za rozhodující prožitek pro svůj život a literární dílo. Cestopis Moskau (1937) je psán se sympatiemi k socialistickému státu a mj. polemizuje se známou knihou A.Gida. Při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. Roku 1940 byl ve Francii internován a jen s velkými potížemi se dostal za hranice a posléze do USA. Od r.1941 žil v Kalifornii. Po válce byl vyznamenán státní cenou NDR (1953) a Humboldtova berlínská univerzita mu udělila titul doktora h.c. (1954)- ‚Humansiticky a ostře protifašisticky orientovaný spisovatel, znamenitý vypravěč‘.
Začal jako překladatel, překládal například Aischyla, Aristofana, vedle protiválečných básní napsal i drama Váleční zajatci (1919), které bylo zakázáno. (Feuchtwangerovy další hry: Julius Farnes, Vasantasena, Žid Süss, Thomas Wendt, Kupec holandský, Život Eduarda XI.) Jeho díla vycházejí ze současných problémů společnosti, řeší je z hlediska buržoazního humanismu.
Napsal řadu dějově velmi poutavých historických románů (projevil zde nejen znalost doby, ale i svou fantazii), často čerpal že židovských dějin. Proslavil se romány Ošklivá vévodkyně (1923) a Žid Süss (1925), který původně napsal jako drama. Jsou naplněny všelidským humanismem, přesto byl Žid Süss za fašistického režimu zfilmován a hrubě zneužit k antisemitské propagandě. Po roce1933 došel Feuchtwanger k závěru, že proti vládě násilí je třeba vystoupit také násilím. Přímou reakcí na rozmach fašismu byla románová trilogie z německé současnosti Čekárna (1930-1940; skládá se z částí Úspěch, Oppermannovi a Vyhnanství). Značný ohlas měl i historický román Nepravý Nero (1936) a trilogie Josephus Flavius (1932-1942; části Válka židovská, Synové a Zaslíbená země), kde Feuchtwanger na příkladu židovského historika Flavia a protiřímském židovském odboji na počátku 20.století, kdy se pod tlakem křesťanství začala rotpadat antická civilizace, vytvořil monumentální dílo, skýtající mnohé paralely se současností."