"2. CHEMICKÉ REAKCE

Chemická reakce je proces, při kterém nastávají látkové změny, tj. dochází ke změnám ve složení a struktuře látek.
Látky, které do reakce vstupují, se nazývají reaktanty. Látky, které reakcí vznikají, se nazývají produkty.

Chemická rovnice je stručný symbolický zápis chemické reakce.
Reaktanty produkty

Čísla udávající v chemické rovnici počet částic reaktantů a produktů se nazývají stechiometrické koeficienty.
Pro každou chemickou rovnici platí, že součet atomů každého zúčastněného prvku musí být na obou stranách rovnice stejný.

Reakce dělíme na: - syntetické


- reakce rozkladné

- reakce substituční

2.1. PROTOLYTICKÉ REAKCE

Proteolytické reakce se uskutečňují mezi kyselinami a zásadami.

Arhenius definoval: Kyseliny – jsou to látky, které v roztocích disociují na vodíkové kationty a příslušné aniony.
Zásady – jsou látky, které v roztocích disociují na hydroxidové anionty a příslušné kationty.

Brönsted definoval:
Kyselina je látka schopná předávat proton (vodíkový kation) jiné látce – je donorem protonu.
Zásada je látka schopná vázat proton – je akceptorem protonu.

HA + B A- + HB+
Kyselina zásada zásada kyselina

Příklady protolytických reakcí:
kyselina zásada zásada kyselina
HCl NaOH NaCl H2O
H2O NH3 OH- NH4+

Z uvedených příkladů je zřejmé, že některé látky mohou reagovat jako kyseliny i jako zásady. Tyto látky mají amfiprotní charakter (např. H2O. NH3)
Reagují jako kyseliny nebo zásady podle toho, jak silnou zásadu nebo kyselinu mají jako partnera v reakci.
Pozn. Látky, které nepřijímají ani neodevzdávají protony (nejsou tedy schopny zúčastnit se proteolytických reakcí), se nazývají aprotní (benzen, CCl4).

Významné protolytické reakce

1. Disociace kyselin a zásad
a) Disociace kyselin ve vodě

Disociace kyseliny ve vodě je protolytická reakce kyseliny a vody za vzniku iontů.

Obecně disociaci kyseliny ve vodě vyjádříme rovnicí:

…disociační konstanta

Disociace vícesytných kyselin probíhá jako postupné odštěpování protonů z molekuly kyseliny.
Hodnoty disociačních konstant jsou kritériem pro dělení kyselin na:
- silné kyseliny >10-2
Ve vodě jsou téměř úplně disociovány na oxoniové kationty a příslušné anionty.
Př. : HNO3, H2SO4, HClO4, HCL, HBr,HI
- slabé kyseliny = 10-4 – 10-2
Ve vodných roztocích jsou koncentrace nedisociovaných molekul a disociací vzniklých
iontů srovnatelné
Př. HF, H3PO4, H2SO3
- slabá kyseliny

Práce obsahuje nákresy, schémata, grafy nebo tabulky o rozsahu cca 10 stran.
Otázky jsou zpracovány v rozsahu cca 4 až 7 stran.