"Absolon Karel (1877 – 1960)

univerzitní profesor a vynikající český paleontolog. Průkopník bádání v Moravském krasu (objev Věstonické Venuše) a na jižní Moravě. Pracoval na univerzitě i v brněnském ústavu Anthropos. Zajímal se o poznávání starší doby kamenné, vývoj člověka a zkoumání jeskyní.

Adenauer Konrad (1876-1967)

německý politik a státník. Pocházel ze skromných poměrů, pracoval jako právník, angažoval se v katolické straně CDU a v letech 1917-1933 působil jako primátor Kolína nad Rýnem. Po nástupu nacistického režimu byl svých funkcí zbaven a v roce 1944 dokonce krátkodobě vězněn. Po skončení druhé světové války se účastnil prací na přípravě ústavy západoněmecké republiky. V roce 1949 se stal prvním německým kancléřem a vydržel v této funkci až do roku 1963, kdy z úřadu odešel. Byl předsedou CDU od roku 1950 do roku 1966. Dovedl Spolkovou republiku Německo ke vstupu do NATO a do Evropského hospodářského společenství.

Alexandr Veliký (356-323 př.n.l)

makedonský vojevůdce a král. V mládí byl jeho učitelem Aristoteles. Makedonským králem se stal po smrti svého otce v roce 336 př.n.l. Podnikl tažení proti Thrákům a Illyrům, aby zajistil své severní hranice, povstání v pevninském Řecku zlikvidoval v roce 335 př.n.l. zničením Théb. V roce 334 př.n.l. podnikl své velkolepé tažení proti Persii. V květnu 334 př.n.l. u Gráníku porazil vojsko maloasijských satrapů, po vítězství u Issu v roce 333 př.n.l. dobyl fénická města v Malé Asii, v roce 332 př.n.l. vtáhl jako osvoboditel do Egypta, kde založil v deltě Nilu město Alexandrii. V roce 331 př.n.l. uštědřil konečnou porážku perskému králi Dáreovi III. u Gaugamél. Vtáhl do Babylonu, Persepole i Sús a stal se pánem celé Persie. V letech 328-325 podnikl tažení přes pohoří Hindúkuš do Indie. Zemřel náhle, pravděpodobně na zimnici, když se snažil reorganizovat říši a když připravoval další válečná tažení. Po jeho smrti došlo k boji o nástupnictví mezi jeho vojevůdci.

Antonescu Ion (1882-1946)

rumunský voják a politik. V roce 1933 se stal šéfem generálního štábu rumunské armády, v letech 1937-1938 zastával post ministra obrany. V září 1940 donutil rumunského krále Carola II. k abdikaci a sám sebe prohlásil za vůdce rumunského státu. Svou politiku orientoval proněmecky a v roce 1941 po boku Německa vstoupil do války proti Sovětskému svazu. V srpnu 1944 byl zatčen, odsouzen k trestu smrti za válečné zločiny a popraven.

Archimédés (287-212 př.n.l.)

řecký matematik, největší matematik starověku. Narodil se v Syrakusách jako syn dvorního astronoma, studoval v Alexandrii. Zabýval se nejen matematikou, ale i fyzikou, mechanikou a astronomií. Ve všech těchto oborech dosáhl velkých objevů. Stanovil mimo jiné obvod a obsah kruhu, objevil hydrostatický princip (Archimédův zákon). Jeho objevy z mechaniky nalezly široké praktické uplatnění jak v každodenním lidském životě, tak i ve vojenství. Když byly Syrakusy za 2. punské války obléhány Římany, sestrojil řadu obranných strojů, kterými ničil římské námořnictvo. Traduje se, že byl zabit římským vojákem, právě když se věnoval řešení nějaké geometrické úlohy, kterou měl nakreslenu v písku."

Životopisy jsou zpracovány v rozsahu několika vět až půl strany. Součástí práce jsou podobizny osobností, rozsah čistého textu činí cca 50 stran.