1.	Postavení P1 prvků

2.	Charakteristika

3.

Bór

4.

Borany

5.	Kyslíkaté sloučeniny bóru

6.	Výroba hliníku

7.	Výskyt hliníku

8.	Vlastnosti hliníku

9.	Technický význam hliníku

10.	Amfoterita

11.	Aluminotermie

12.	Termochemie

12.1.

Termochemické zákony

"3. Bór
Boraxan
- použití – při výrobě smaltových nádob, úpravě glazur v keramice, při pájení kovů a speciálních skel, optických skel
- vlastnosti – elementární bór je pevná, kovově lesklá, tmavá látka, chemicky značně nereaktivní, tvoří výhradně kovalentní sloučeniny, většinou je trojvazný
- výskyt – ve formě tinkal, boxar Na2B4O7 . 10H2O
- příprava – redukcí B O hořčíkem nebo hliníkem
- bezyslíkaté sloučeniny – halogenidy bóru – BF fluorid boritý, má uplatnění jako katalyzátor v org. synthese

4. Borany
Jsou to sloučeniny boru s vodíkem, molekuly boranů obsahují zvláštní druh vazeb, v kterých elektrony, podílející se na kovalentní vazbě, nejsou plně soustředěny – lokalizovány jen mezi dvojice atomů, ale jsou rozloženy – delokalizovány mezi větším počtem atomů.

Obecný vzorec:
BnHn+4 nebo B2H6 diboran
BnHn+6 nebo B3H7 triboran

5. Kyslíkaté sloučeniny bóru:
H3BO3
- tvoří lesklé šupinky, dobře rozpustné v horké vodě, je slabou kyselinou
- příprava – rozkladem boraxu kyselinami
- použití – lékařství, výroba borové vody a k přípravě dalších sloučenin

HBO2 je to sklovitá hmota, vzniká částečnou dehydratací kyseliny trihydrogenborité
Na2B4O2 . 10H2O tvoří bílé krystalky, které zahříváním ztrácejí krystalovou vodu, mění se v boxar bezvodný. Při 900 C taje na čirou sklovitou hmotu, která se barví přítomností některých katontů kovů."

Práce obsahuje tabulku.