1.

Uhlík (C)

1.1.	Technické druhy Uhlíku

1.2.	Bezkyslíkaté sloučeniny

1.3.	Kyslíkaté sloučeniny

1.4.	Diamant, Grafit

2.	Křemík (Si)

2.1.	Příprava křemíku

2.2.	Vlastnosti

2.3.	Bezkyslíkaté sloučeniny

2.4.	Kyslíkaté sloučeniny

2.5.	Křemičitany

2.6.

Silikony

3.

Cín (Sn)

4.	Olovo (Pb)

5.	Germanium (Ge)

"Technické druhy Uhlíku:
- Saze – průmyslově se získávají štěpením CH4
CH4  C + 2H2 při 1400 C
– používají se v gumárenském průmyslu
- Aktivní uhlí – vzniká karbonizací dřevěných pilin napuštěných roztokem, který podporuje dehydrataci
- Koks – vyrábí se tepelným rozkladem uhlí za nepřístupu vzduchu

Bezkyslíkaté sloučeniny:
- Uhlovodíky: jsou sloučeniny uhlíku s vodíkem
- Karbidy: jsou sloučeniny uhlíku s elektropozitvními prvky – kovy, borem, křemíkem
- Sloučeniny uhlíku s halogeny: připravujeme je substituční nebo adiční halogenací uhlovodíků při CH4 + HCl2  CCl4 + 4HCl
- Sloučeniny uhlíku se sírou: nejvýznamnější sloučeninou je CS2 sulfid uhličitý – jedovatá kapalina, jeho páry na vzduchu vybuchují. Získává se reakcí:
C + 2S  CS2 při 900 C
Má význam jako surovina při výrobě viskózového hedvábí a jako rozpouštědlo.
- Sloučeniny uhlíku s dusíkem (kyanové sloučeniny):
(CN)2 dikyan, bezbarvý, jedovatý plyn
HCN kyanovodík, velmi těkavá kapalina, prudce jedovatá, zapáchá po hořkých mandlích, je velmi slabou kyselinou

Kyslíkaté sloučeniny:
- Oxidy
- CO oxid uhelnatý – bezbarvý plyn bez zápachu, je jedovatý, vzlíná spalováním uhlíku za nedostatečného přístupu kyslíku
1. C + O2  CO2
2. CO2 + C  2CO"