Obsah
1.1. | Biografie a zaměření
|
1.2. | Poučka o vlastnostech stran pravoúhlého trojúhelníka
|
1.3. | Zakladatel hudební harmonie
|
1.4. | Pythagoras a jeho žáci
|
Úryvek
"Pythagoras je snad nejznámějším řeckým matematikem. Narodil se v rodině rytce kamene na řeckém ostrově Samos u pobřeží Malé Asie(dnešní Turecko), v oblasti, kde kolem roku 600 př. n. l. začala vznikat řecká filozofie. Jeho jméno je spojováno s všeobecně rozšířenou poučkou o vlastnostech pravoúhlého trojúhelníku: součet čtverců nad oběma odvěsnami je roven čtverci nad přeponou. Pythagorova věta je c2= a2 + b2 .
Staří Egypťané při vytyčování pravých úhlů staveb sestrojovali trojúhelník o stranách 3,4 a 5, stejně jako dnešní zedníci. Znali i trojčlenku a dovedli řešit rovnice o jedné neznámé. Indové znali zaručeně také pravoúhlý trojúhelník, ale jejich, indický měl strany 5,12 a 13. Pythagoras a jeho žáci však tuto poučku dokázali a našli způsob, jak určit všechny pravoúhlé trojúhelníky s celočíselnými délkami stran.Věděli i to, že SOUČET ÚHLŮ V TROJÚHELNÍKU JE ROVEN DVĚMA PRAVÝM ÚHLŮM.
Pythagoras experimentoval i se strunami a píšťalami různých délek a stal se vlastně ZAKLADATELEM HUDEBNÍ HARMONIE. Zjistil totiž, že výška hudebního tónu závisí na délce struny. Mezi tóny hudební stupnice existují přesné číselné vztahy- hudbu lze tedy vyjádřit matematicky!
Významná matematická škola se utvořila okolo Pythagora v 6.stol. př. n. l. . Pythagoras a jeho žáci se zasloužili o objevení základních vlastností přirozených čísel. Předložili mnoho problémů, které nejsou dodnes rozřešené. Ti, kdo se chtěli stát členy Pythagorejského společenství, museli prý například držet bobříka mlčení - ovšem třeba i několik let …., nepít alkohol a nejíst maso. Sekta pythagorovců vydržela snad celá dvě století. Od Pythagorovců například pochází pojem čísel dokonalých. To jsou čísla, která se rovnají součtu všech svých dělitelů, tedy čísel, kterými jsou beze zbytku dělitelná. Tak třeba číslo 6 je číslo dokonalé, nebo číslo 496 se taky rovná součtu všech svých dělitelů. Pythagorejci se pokoušeli najít také poměr mezi délkou úhlopříčky čtverce a jeho strany a byli přímo otřeseni tím, že tento poměr nelze vyjádřit celými čísly ani zlomky. OBJEV IRACIONÁLNA musíme tedy připsat pythagorovcům, kteří ovšem tehdy netušili, že bez jejich objevu by nikdy nevznikla vyšší matematika…. Měli pravidelný pětiúhelník dokonce ve znaku své tajné organizace!
Právem hovoříme o Pythagorovi jako o zakladateli matematické vědy. On a jeho žáci dospěli důsledným používáním logiky k závěrům, které bořily staré představy, neúprosně pokračovali a dočkali se úspěchu. To pak jim zaručilo čestné místo nejen v dějinách matematiky, ale i v dějinách vědy vůbec."
Poznámka
Práce obsahuje obrázek.
Vlastnosti
Číslo práce: | 10429 |
---|
Autor: | John - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 1 |
Formát: | Nezadáno |
Odrážky: | Nezadáno |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ano |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2007 |
Počet stažení: | 326 |
Velikost souboru: | 74 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x46fcfd4c1ecc2.zip (74 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.