"VZNIK RAKOUSKO-UHERSKA A ČESKÉ ZEMĚ

RAKOUSKO (1849-1914)
- jediný pozitivní výsledek revolučního roku 1848 bylo zrušení roboty a poddanství

Ferdinand I. Dobrotivý se zavázal sliby revolucionářům, ale nesplnil je podle očekáváni
→ další revoluce, kdy byl císař odstaven od trůnu

František Josef I. Habsbursko-Lotrinský (1848-1916)
- v prosinci 1848 v 18 letech jmenován novým císařem, zpočátku spíše symbolistycký vládce
- říšský sněm chtěl vydat ústavu, ale císař měl vlastní → sněm vojensky rozehnal a prosadil:
Březnovou ústavu: rovnost před zákonem, zásady občanského práva a obecní samospráva
nakonec odvolána - nikdy nevešla v plastnost
- válka se Sardinským královstvím kvůli osamostatnění - vítězství Rakouska
- s ruskou pomocí potlačena revoluce v Uhrách

50. LÉTA 19. STOLETÍ

Neoabsolutismus (1851 - 1859)
Bachovský absolutismus

- charakter režimu: politické projevy nebyly trpěny, nepohodlní lidé byli zatýkáni nebo deportováni
- o umrtvení politického a společenského života se nejvíce zasloužil ministr vnitra Alexander Bach
- 1851 Silvestrovské patenty: rovnost před zákonem, ochranu náboženství, omezena samospráva
- opět se vládlo absolutisticky, říšská rada má pouze poradní funkci tedy žádnou
- 1859 konec Bachova absolutismu: Bach odvolán kvůli katastrofálnímu stavu financí a také kvůli
porážce s Itálii v bitvě u Magenty a Solferína → Rakousko ztratilo Milánsko

České země
- bachovský absolutismus měl negativní vliv → potlačení českého veřejného života: redukce výuky
češtiny ve školách, potlačení veřejného života, vědecké instituce pod policejním dohledem

60. LÉTA 19. STOLETÍ
- císař vydal říšský zákon - Řínový diplom: císař se tímto vzdal absolutismu a byla zřízena říšská
rada, se kterou se zavázal vládnout → parlamentarismus

Vznik RAKOUSKO-UHERSKA

Prusko-rakouská válka 1866
- porážka Rakouska u Sadové → ztráta Benátska

- 1867 říšská rada schválila rakousko-uherské vyrovnání, aby se uklidnila vnitropolitická situace
→ Rakouské císařství se přeměnilo v Rakousko-Uhersko rozdělené na:

• Předlitavsko - české země a alpské země západ
• Zalitavsko - Království uherské východ

České země
- nastalo kulturní a politické oživení, snaha o samostatnost → vytvořena Národní strana složená z:

• Staročeši: konzervativci opírající se o šlechtu a představitele měst
• Mladočeši: liberální demokraté opírající se o české podnikatele
Rakousko-české vyrovnání

- České země po rakousko-uherském vyrovnání byli nespokojené s opomenutím Koruny české
- 1871 jmenoval císař vládu v čele s hrabětem Karlem Hohenwartem → zahájena oficiální jednání
s českými politiky o rakousko-českém vyrovnání v rámci Předlitavska, s císařem byli dojednány
Fundamentální články (fundamentálky): v Čechách posílena pravomoc zemského sněmu, ustavena
zemská vláda, přislíbena korunovace císaře na českého krále

→ kvůli odporu Uherské vlády císař František Josef I. fundamentálky odvolal

- reakce čechů:

Pasivní politika (1873-1878)
- čeští politici odmítli účast v zemském sněmu i v říšské radě, protože získali málo hlasů
- mladočeši nesouhlasili → osamostatňují se

70. - 80. LÉTA 19. STOLETÍ
- vnitřní stabilizace dualistické monarchie, hospodářská prosperita, zájem Rakousko-Uherska o
Balkán → dohoda s Ruskem, že po válce s Tureckem obsadí okupovanou Bosnu a Hercegovinu

Rusko-turecká válka (1877-1878)
- vítězství Ruska, nakonec uzavřen mír: mělo být vytvořeno velké Bulharsko pod Ruskem → odpor
velmocí Anglie a Francie, které prosadili malé Bulharska pod Tureckem
- Rakousko-Uhersko získalo za přátelskou neutralitu do správy Bosnu-Hercegovinu

1879 Dvojspolek: Rakousko-Německý + přistupuje Itálie → Trojspolek 1883

České země
- nastala vládní krize způsobená okupací Bosny a Hercegoviny

Aktivní politika
- staročeši i mladočeši zasedají v zemských sněmech, 1879 ohradili se proti státní správě
- nároky českého království předány císaři a vládě - některým vyhověli:
• dvojjazyčné vnější úřadování
• rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou

Drobečková politika
- postupné kroky politiků (mladočeši) → rychlost postupu však vyvol rozpor se staročechy
- 1890 zahájeno jednání staročechů se zástupci českých němců o národnostním smíru - punktace:
rozdělení Čech na dvojjazyčnou oblast a čistě německou oblast

90. LÉTA 19. STOLETÍ
- v rakouských zemích se situace neněmeckých národů pomalu zlepšovala:

Jazyková reforma - vedení úřadů v jazyce německém i českém → odpor německých liberálů
Zákon o všeobecném volebním právu do říšské rady - zklidnění politické situace ale nenastalo

- 1908 připojena Bosna a Hercegovina → nebezpečí války od Ruska a Srbska ztratilo možnost získat přístup k moři"

Práce se skládá z dokumentu a obrázků, nelze určit přesný počet stran.