1.

Život

2.

Knihy

3.

Články

"Vzdělání na veřejných školách v New Yorku v letech 1932 - 44 poskytlo Fogelovi vynikající přípravu na vědeckou dráhu. Na Cornell University (bakalářem roku 1948) přesunul R. Fogel svůj původní vědecký zájem z fyziky a chemie na ekonomii a historii, což bylo způsobeno i pesimismem ohledně budoucnosti ekonomiky koncem 40. let. Věřil, že mu spojení historie a ekonomie umožní objevit hybné síly, které určovaly technologické a institucionální změny v průběhu času a že mu toto naznačí řešení tehdejších problémů ekonomické nestability a nerovnosti. Začal se zabývat konkrétnějšími problémy, ke kterým potřeboval použít kvantitativní důkazy. To se však neobešlo bez studia analytických a statistických metod.
Během studií na Columbia University (MA v r. 1960) byl R. Fogel nejvíce ovlivněn G. J. Stiglerem, který vedl kurzy mikroekonomie a ekonomickým historikem C. Goodrichem, který mu také doporučil téma diplomové práce. Tato práce se týkala financování, rizikovosti a přínosu železniční tratě spojující východní a západní pobřeží USA a byla později publikována jako první kniha R. Fogela. Fogel zde hojně využil nové statistické a matematické metody v ekonomii. Vzhledem ke svému zájmu o kvantitativní přístupy k ekonomické historii mu byla Goodrichem doporučena další studia na John Hopkins University (PhD. v r. 1963) pod vedením S. Kuznetse. Právě Kuznets měl na Fogela největší vliv.
Další vědecká dráha R. Fogela měla dva základní směry. První se týkal měření dopadu nejdůležitějších vědeckých a technologických inovací, hlavních opatření hospodářské politiky a hlavních změn životního prostředí a institucionálních změn na průběh hospodářského cyklu. Druhý směr spočíval v podpoře širšího využití matematických modelů a statistických metod v ekonomii při zkoumání dlouhodobých procesů. Oba směry však byly vzájemně propojené. Jeho projekty byly založeny na vytváření a studiu rozsáhlých datových souborů, což se neobešlo bez podpory mnoha institucí. Nejvýrazněji přispěla k výzkumu dlouhodobého hospodářského růstu National Bureau of Economic Research (NBER). V roce 1977 zahájila tato organizace nový program zaměřený na dlouhodobý rozvoj americké ekonomiky (DAE), jehož ředitelem se stal právě R. Fogel. Po roce výzkumu zde dospěli k názoru, že pro porozumění příčinám dlouhodobého poklesu měr úspor a investic, faktorům ovlivňujícím míru technologických změn či dlouhodobým posunům v demografické struktuře obyvatelstva je nutné znát mnohem více o mikroekonomickém chování. K tomu však bylo nutné sestavit nové a ještě rozsáhlejší soubory dat, které by mohly objasnit vztah mezi současným a minulým chováním domácností a firem."