1.	Spisovná slovní zásoba

1.1.	Slova slohově nezabarvená

1.2.	Slova slohově zabarvená (hovorová, knižní, básnická, odborná)

2.	Nespisovná slovní zásoba (obecná čeština, nářečí, profesní a slangová slova)

3.	Dobově nebo citově zabarvená slova (historická, zastaralá a citově zabarvená slova, neologismy)

"9. Slohové rozvrstvení slovní zásoby

I. Spisovná slovní zásoba
1. slova slohově nezabarvená (neutrální) - např.: stůl, slaný, my, zpěv
2. slova slohově zabarvená
a) hovorová - užívaná v neoficiálních spisovných projevech mluvených i psaných, např. ve vyprávění, v soukromých dopisech (flinta, lapálie, motorák, nekousnout, pololetky, …)
b) knižní - slavnostní projevy mluvené, oficiální projevy psané, odborná literatura, úřední a obchodní dopisy (šat, chrabrý, nýbrž, zavítat někam, dle, nechť, …)
v umělecké literatuře se někdy směšují knižní i hovorová slova  komický účinek (Karel Poláček - Bylo nás pět)
c) básnická (= poetismy) - např.: luna, vesna …; vznik v národním obrození především obměněna slovních podob (růžový  růžných, čarovný  čarný, útes  tes, …); neobvyklé složeniny (hvězdořeka, modrojas, sladkobolno, …); v moderní poezii jen zřídka - Nezval, Halas, Holan
d) odborná (odborné názvy, termíny) - slova a sousloví pojmenovávající pojmy z různých vědních a technických nebo správních oborů (množina - M; květenství - bot.; suchá destilace - Ch;…); musí být jednoznačné, vymezené odbornou definicí, ustálené - lze odvozovat termíny příbuzné (fotbal  fotbalový, fotbalista)  často dlouhé a složité

II. Nespisovná slovní zásoba
- působí různě v projevech
1. slova z obecné češtiny - soukromé neoficiální mluvené projevy; nejsou krajově omezeny (např.: fajfka, flaška, fajnový, extra, …)
2. nářeční slova - užití pouze v některých místních nářečích (ekodské hyjta = návštěv, lašské krmáš = posvícení)"

Práce má heslovitou formu.