1.

Úvod

2.	Historie vandalismu

3.	Vandalismus

3.1	Druhy vandalismu

3.2	Jednání směřující k vandalismu

3.3	Interakční činitelé vandalismu

4.	Sprejerství

4.1

Graffiti

5.	Vandalismus

5.1	Vandalismus a výtržnictví v praxi

5.2	Celková ztráta hodnot

6.

Závěr

7.	Seznam použité literatury

"4.1 Vandalismus a výtržnictví v praxi
Jako příklad vandalismu je možno uvést třeba i vylepování různých plakátů na zdi, sloupy, rozvodné krabice elektřiny či plynu a podobné objekty. Obvykle se jedná o přestupek proti veřejnému pořádku. „Jeden z netypických případů zákroku proti lepiči plakátů se odehrál těsně před půlnocí v jistém severočeském městě u nákupního střediska, na jehož výlohy asi patnáctiletý mladík neoprávněně vylepoval pozvánky na rockový koncert. Byl přitom spatřen obsluhou kamerového systému městské policie a vzápětí na udané místo vyjela nejbližší autohlídka. Ta mladíka nenápadně obklíčila, po čemž jeden ze strážníků velice silně vykřikl: „Jménem zákona – stůj!“ Muž nejprve zareagoval tím, že se proměnil v „solný sloup“, avšak po opakované (a ještě hlasitější) zákonné výzvě se probral ze šoku, upustil na zem všechny pomůcky a dal se na útěk, přičemž však vběhl přímo do náruče druhého strážníka, který čekal na druhém konci jediné možné útěkové trasy. Dotyčný mladík byl, po zjištění totožnosti, pokutován a vše musel uvést do původního stavu. Poté byl převezen rodičům a celá věc byla nahlášena vedení školy, kterou navštěvoval.“ (Zprávy a události MP Děčín)
Podobně se vandalského chování dosti často, především v období od jara do podzimu, dopouštějí školáci, kteří velmi rádi okupují lavičky v parku takovým způsobem, že sedí na opěradle a zablácené boty mají na sedací ploše, kam si za chvíli bude chtít sednout maminka s dítětem, nebo třeba důchodce. Tyto děti je samozřejmě nejlepší vychovávat důraznými domluvami a příkazem k vlastnoručnímu uvedení lavičky do původního stavu. Avšak jedná-li se o opakované konání, musí se o všem dozvědět i jejich rodiče a škola. Je dobré mládež opakovaně poučovat o existenci zákona, sankcí, ale i apelovat na jejich svědomí. Není od věci je i seznámit s existencí městského kamerového systému, jehož obsluha často zachytí různé „silné“ jedince, kteří si své bojové dovednosti s oblibou zkoušejí na odpadkových koších, popelnicích, kontejnerech apod. Většinou se jim nad nebohým předmětem podaří vyhrát, což hlídka strážníků posléze dokáže náležitě ocenit. U dětí nad patnáct let například i pokutou a také vždy příkazem k vlastnoručnímu úklidu vysypaného nepořádku. „Dva čtrnáctiletí školáci se drobně poranili při kopání do čtyř plechových popelnic a proto, aby se „pomstili“, je z nábřeží naházeli do řeky. Celé jejich vystoupení zachytily kamery strážníků, kteří mladíky na místě zadrželi a přivolali policii, neboť bylo nutné vyčíslit škodu, kterou posléze museli zaplatit rodiče.“ (Zprávy a události MP Děčín)
Ve večerních hodinách se občas podaří přistihnout skupinky starších dětí pokoušejících se vyvrátit z uchycení různé dopravní značky, což se jim mnohdy i podaří. Dokud příslušné orgány značky neobnoví, hrozí po celý čas na řadě míst nic netušícím řidičům velké nebezpečí, které může skončit tragédií.
„Vandalismu i výtržnictví současně se dopustili dva mládenci z deváté třídy, kteří na parkovišti před obchodním domem zkoušeli přebíhat přes karoserie zde zaparkovaných vozidel. Naštěstí nestihli způsobit příliš velké škody, neboť shodou okolností byl na místě přítomen i jeden ze strážníků v civilu, který jejich řádění rychle zastavil a oba předal přivolaným kolegům.“ (Zprávy a události MP Děčín)
V některých městech se rozmohlo mezi mladými lidmi „vypůjčování“ nákupních vozíků, samozřejmě bez vědomí majitele obchodního centra, obvykle za účelem provozování všelijakých zábavných činností. Většina dětí ani netuší, že takový vozík stojí častokrát více než pět tisíc korun, takže jsou-li odhaleni, mohou mít (jsou-li starší 15 let) neočekávaně co dočinění s obviněním z trestného činu krádeže. Nákupní vozíky po použití téměř nikdy nevracejí zpět, a policisté je potom nalézají v různých polorozpadlých domech či kůlnách, shozené ze svahů, do řeky a podobně. Na obranu dětí je nutné podotknout, že si mnohdy skutečně neuvědomují závažnost svého jednání. Tím spíš jsou přednášky na místě a jejich úkolem musí být vysvětlovat dětem, co je ještě nevinnou zábavou, a co už protiprávním jednáním."

Seminární práce do předmětu sociální patologie. Začátek práce se shoduje s prací Vandalismus.