1.	Žárové zdroje

1.1

Žárovka

1.1.1

Halogenová žárovka

2.	Výbojové zdroje

2.1	Rozdělení výbojových zdrojů

2.1.1

Podle elektrod

2.1.2

Podle náplně

2.1.3

Podle tlaku plynu

2.2	Svítící trubice

2.3	Moorovy trubice

2.4

Zářivky

2.4.1

Zapojení zářivky

2.4.2

Energetický rozbor zářivky bez luminoforu

2.5	Rtuťové výbojky

2.6	Sodíkové výbojky

2.7	Nízkotlaké výbojky

2.8	Vysokotlaká sodíková výbojka

2.9	Halogenidové výbojky

2.9.1

Schéma zapalovače halogenidové výbojky

“Zářivky – jsou to nízkotlaké svítící trubice plněné rtuťovými parami , v nichž se ultrafialové záření výboje mění vrstvou luminoforu ve světlo . Hlavní náplní je rtuť , k usnadnění zapálení se přidává argon .

Zářivky dávají spektrum smíšené – čárové spektrum ze rtuťových par a spojité z luminoforu . Zbarvení je růžové , denní a bílé dosáhneme volbou vhodného luminoforu .

Připojují se k napětí 220V s tlumivkou v sérii . Toto napětí nestačí k zapálení výboje při studených elektrodách , a proto se musí elektrody před zapálením nažhavit a potom zvýšeným napětím zapálit . K tomu slouží startér provedený nejčastěji jako dvoukontaktový .

Zapojení zářivky :
(schéma)

K zářivce 2 je připojen startér 1 , který obsahuje doutnavku ( plněnou neonem ) . Doutnavka má dvě elektrody – jedna je pevná , druhá je z dvojkového proužku . Zastudena se elektrody nedotýkají . Připojí – li se zářivka k síti , nestačí napětí 220 V k zapálení výboje v zářivkové trubici . V doutnavce startéru však vznikne doutnavý výboj , kterým se elektroda z dvojkovu zahřeje a prohne , až se obě elektrody spojí . Od toho okamžiku prochází elektrodami zářivky velký proud ( až o 50% větší , než je jmenovitý proud zářivky ) a elektrody 4 zářivky se rozžhaví na teplotu , při které dochází k emisi ( 800°C ) . Náplň zářivkové trubice se ionizuje . Mezitím se však ochlazuje dvojkov v doutnavce v doutnavce a její elektrody se znovu rozpojí . Při rozpojení vznikne v obvodu přepětí , kterým se zapálí oblouk v zářivce . Velikost napětí indukovaného na tlumivce dosáhne hodnoty až 1000V . Jakmile se zapálí výboj a zářivkou začne procházet proud , rozdělí se síťové napětí mezi zářivku ( 100 až 120 V ) a tlumivku ( 160 až 180 V ) . Protože napětí na výboji zářivky je menší než napětí doutnavého výboje ve startéru , doutnavka již nezapálí . Paralelně k doutnavce je připojen kondenzátor C1 s kapacitou 0,005μF , který zlepšuje zapalovací podmínky a omezuje rušení .

Účiník zářivky je menší než 0,5 a kompenzuje se na hodnotu 0,95 kondenzátorem C2 ."

Obsahuje schémata.