1.	Elektrická trakce – historie

2.	Třídění elektrické trakce

2.1	Podle druhu

2.2	Podle proudové soustavy

2.3	Podle přívodu energie do vozidla

3.	Stejnosměrná trakce

3.1	Rozvod k napájení

4.	Střídavá trakce

4.1	Městská elektrická hromadná doprava

4.2	Městská povrchová doprava

4.2.1

Měnírna

4.2.2

Vrchní vedení

4.2.3

Vrchní stavba

4.2.4

Vozidla

4.3	Podzemní dráha

3.1	Brzdy souprav

4	Nezávislá trakce

4.1	Zdroje energie

4.1.1

Vznětový motor

4.1.2

Turbína

4.1.3

Akumulátory

4.1.4

Setrvačníky

5	Zjednodušené schéma dieselelektrické lokomotivy

“Ve velkých městech se setkáváme s několika druhy dopravních prostředků hromadné dopravy , z nichž každý plní svůj specifický úkol .

Městská povrchová doprava

Je zajišťována tramvajemi a trolejbusy . Zařízení městské elektrické povrchové dopravy zahrnuje :

- měnírny
- vrchní vedení
- vrchní stavbu ( kolejnice )
- vozidla

Měnírny – v nich je soustředěno zařízení na usměrňování střídavého proudu na stejnosměrný a zařízení na jeho rozvod do stejnosměrné napájecí sítě . Jmenovité napětí městské sítě je 600V . Měnírny jsou rozloženy v síti městské dopravy tak , aby úbytky napětí na troleji byly co nejmenší . Uvnitř města zásobuje měnírna elektrickým proudem okruh asi 3 km . U výpadových tratí je vzdálenost větší .
Měnírny jsou řízeny obsluhou z místa nebo dálkově . Dálkové řízení se zajišťuje z některé hlavní měnírny . Odtud se předává signál k provedení úkonů a přijímají signály o jejich provedení , dále signály o měření o měření a o hlášení poruch . Jako usměrňovače se dnes běžně užívají křemíkové usměrňovače . Jen ve starších měnírnách nalezneme ještě usměrňovače rtuťové .

Vrchní vedení – konstrukce trolejového vedení musí zajišťovat spolehlivou dodávku elektrického proudu k motorům vozidel při rychlosti až 60km/h . Proud se odebírá buď smykadlovým sběračem tj. botkou s uhlíkovou vložkou , nebo valivým sběračem – kladkou , popř. nůžkovým sběračem – pantografem .

Při trolejbusové trakci jsou oba póly izolovány od země . Dva vodiče jsou při tom vedeny ve vzdálenosti 60cm od sebe .

Trolejová síť trolejbusů i tramvají je rozdělena na vzájemně izolované úseky . Každý úsek je samostatně napájen jedním nebo několika kabely z jednoho napáječe . Délka úseku je ( 1 až 2 ) km . Sousední úseky lze nouzově spojovat nožovými vypínači , umístěnými na stožárek vrchního vedení . Kolejnice jsou mezi sebou vodivě propojeny měděnými spoji . Trolejový vodič je z mědi . Je zavěšen na příčných ocelových drátech nebo lanech."

Obsahuje schémata. V textu jsou věcné chyby.