1.	Obratlovci obecná charakteristika

2.	Bezčelistnatí

2.1

Sliznatky

2.2

Mihule

3.	Čelistnatci

3.1

Paryby

3.1.1

Chiméry

3.1.2

Příčnoústí

3.1.2.1

Žralouni

3.1.2.2

Obrouni

3.1.2.3

Ostrouni

3.1.2.4

Rejnoci

3.2	Paprskoploutví

3.2.1

Chrupavčití

3.2.1.1

Bichiři (mnohoploutví)

3.2.1.2

Jeseteři

3.2.2

Kostnatí

3.2.2.1

Holobřiší

3.2.2.2

Bezostní

3.2.2.3

Máloostní

3.2.2.4

Trnobřiší

3.2.2.5

Sumci

3.2.2.6

Štiky (štikotvární)

3.2.2.7

Lososi (lososotvární)

3.2.2.8

Hrdloploutví

3.2.2.9

Ďasové

3.2.2.10

Volnoostní

3.2.2.11

Ropušnice (ropušnicotvární)

3.2.2.12

Ostnoploutví

3.2.2.13

Platýsi

3.2.2.14

Čtvrerzubci

3.2.3

Kostlíni

3.2.4

Kaprouni

3.2

Nozdratí

3.2.1

Lalokoploutví

3.2.2

Dvojdyšní

“-) nervová soustava – výběžky neuronů ( axony ) jsou u obratlovců kryty složitým izolační obalem – mydlinek ( přeměněné buňky neurální lišty )
- mohou tak být až několik metrů dlouhé – jeden z předpokladů zvětšování velikosti těla
- funkčně i morfoligicky se nervový systém člení na centrální nervový systém ( CNS ) to je mozek a mícha, periferní systém ( PNS ), který koordinuje činnost kosterního svalstva a zajišťuje přenos informace mezi CNS a povrchem těla a autonomní (vegetativní) nervový systém, koordinující činnost útrobních orgánů a hladké svaloviny

-) mícha - uložena v páteřním kanálu, má u všech obratlovců podobu nervové trubice s výraznou metamerií segmentací
- v každém segmentu z ní odstupuje pár dvoukořenných míšních nervů (hřbetní kořeny vedou smyslové dráhy do CNS, spodní kořeny vedou dráhy ovládající svalový pohyb) - stejně jako mozek i mícha obsahuje bílou a šedou hmotu
- v míše je však šedá hmota, tvořena těly neuronů, uložena uvnitř, kolem stěn míšního kanál, zatímco myelinizovaná nervová vlákna, tvořicí bílou hmotu, probíhají do povrchu míchy
-) mozek – je pětidílný
- přední oddíly mozku, koncový mozek ( telencephalon ), je párový a vybihá do párového čichového orgánu
- u pokročilejších skupin se koncový mozek stal sídlem paměti a hlavní integrační strukturou
- mezimozek ( diencephalon ) jeho základní funkcí je zpracování optické informace
- odstupuje odsud párový zrakový nerv, který se rozšiřuje do sítnice komorového oka, jež je svou stavbou vlastně již součásti mozku
- střední mozek ( mesencephalon ) koordinuje analýzu a integraci smyslových podnětů
- na spodní části mezimozku leží hypothalamus ten zajišťuje vzájemnou koordinaci různých životních funkcí, řídí teplotu těla a celkovou úroveň metabolismu
- podvěsek mozkový ( hypofýza ) je hlavním koordinačním centrem hormonální regulace
- vylučuje celou řadu hormonů ovlivňujících další orgány hormonální regulace – žlázy s vnitřní sekrací ( štitná žláza, slinivka břišní, nadledviny, varlata, vaječníky )
- prodloužená mícha ( myelencephalon ) a mozeček ( rhombencephalon ) zpracovávají informace ze smyslových orgánů polohových ( polokruhové chodby a blanitý labyrint vnitřního ucha ) a orgánů registrující vibrace prostředí ( postranní čára vodních živočichů, sluchový orgán suchozemských skupin ), koordinuje také polohu a vnitřní prostředí těla ( včetně funkcí autonomního systému )"

Popis zástupců a řádů je velmi obsáhlý a kvalitní, nicméně velkou nevýhodou celé práce je nemožnost zjistit biologické klasifikační kategorie tj. kmen, podkmen, třída atd.
Taxonomii odráží Seminárkami vytvořený obsah, který ale není součástí práce.