1.

Úvod

2.	Muchův podrobný životopis

3.	Muchova díla

4.	Muchův život v datech

5.	Muchův návrh secesního nábytku

6.	Reklama na cigarety Job

7.

Závěr

8.	Seznam použitých zdrojů

9.	Portrét A. Muchy s podpisem

10.	Příloha – Muchovy návrhy

"V roce 1901 byl Mucha jmenován rytířem francouzské čestné legie. V letech 1902 až 1905 publikoval knihy o svém díle. Kolem roku 1903 začalo Muchu malování podobných motivů nudit – protože motivem většiny jeho prací byla žena s květinami zasazená v romanticky řešeném pozadí. „Oddanost slovanskému národu mu vnukla ideu projektu, který chtěl věnovat jako dar Čechům, a kterou pojmenoval Slovanská epopej. Měly tak vzniknout obrovská plátna ilustrující historii Slovanů (Duane, 1996)“.
V roce 1903 odjel do Ameriky, kde chtěl malováním portrétů získat peníze na svůj vysněný projekt, avšak malování bohatých „paniček“ mu šlo pomalu, a tak musel mimo to přijímat i objednávky na obálky časopisů, plakáty a reklamy. Nepůsobil zde jen jako výtvarník, ale také jako učitel. Založil zde Slovanský výbor.
Spolu s Louisem C. Tiffanym navrhoval šperky. Jeho plakáty pro bicykly Waverley (1898), cigaretový papír Job (1896) a šampaňské Moet & Chandon ho proslavily po celém světě. Se svou žačkou Marií Chytilovou z Chrudimi se oženil 10.6.1906. Z tohoto manželství se narodily 2 děti: dcera Jaroslava a syn Jiří. V roce 1907 se na trhu objevilo mýdlo, jehož obal nesl Muchovo jméno. Muchův sen o Slovanské epopeji zůstal nenaplněn a to až do doby, kdy potkal Charlese R. Crana, amerického průmyslníka a diplomata, jež mu slíbil financování celého projektu. Na základě tohoto příslibu byl Mucha o kus blíže svému snu a nastal čas vrátit se do jeho milované rodné země.
V roce 1909 se vrací do Československa a začíná se připravovat na práci na Slovanské epopeji. Nejdříve bylo nutné najít vhodný ateliér, proto navštívil své přátele na zámku Zbiroh (západní Čechy), kde našel dostatečně velký prostor, jež by byl vhodný pro umístění několika obrovských pláten vedle sebe tak, aby na nich mohl pracovat současně. Kvůli Slovanské epopeji studoval kulturu Slovanů až do nejmenších detailů, které by mohly být pro dílo podstatné. Dokonce odjel na studijní cestu po Rusku, Polsku, Srbsku a Bulharsku, kde se snažil poznat tamní zvyky a vytvářel důležité skici pro svůj projekt. Kromě toho stále občas přijímal zakázky na další menší projekty.
Mucha zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20-ti obrazů zobrazujících historii Slovanů, tedy Slovanské epopeji. V Československu navrhoval také interiéry - např. Primátorský salonek v Obecním domě v Praze. Na Slovanské epopeji pracoval od roku 1910 až do roku 1928. Navrací se zde k myšlenkám českého národního obrození a zobrazuje mýty slovanských národů. Ve svém posledním tvůrčím období, po vzniku samostatného Československa, se Mucha částečně navrátil ke svému originálnímu stylu z konce 19. století, jeho návrhy plakátů, bankovek či poštovních známek však již nejsou tak úspěšné a žádané jako předtím."

Práce je podstatě kompilátem z uvedených zdrojů. V čistém textu by se jednalo o zhruba 7 stran, zbytek je tvořen obrázky.