1.	Atmosféra doby

2.	Ruchovci: ,,škola národní“

3.	Lumírovci: ,,škola kosmopolitní“

4.	Josef Václav Sládek

5.	Svatopluk Čech

6.	Jaroslav Vrchlický

7.	Julius Zeyer

“Generace 70. a 80. let 19.stol., patří sem Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Karel Václav Sládek, Eliška Krásnohorská.

Atmosféra doby:
1881 je otevřeno Národní divadlo, jedna z největších událostí kulturního života, záhy vyhořelo, opětovně otevřeno o 2 roky později. Na výzdobě se podílela celá řada umělců, proto hovoříme o generaci Národního divadla. Architektem byl Josef Zítek, dokončil Josef Schulz. Oponu vytvořil Vojtěch Hynais, nad oponou je napsáno ,,Národ sobě“. Na malířské výzdobě se podílel Mikoláš Aleš. František Brožík vykreslil historické epochy, strop vytvořil František Ženíšek, sochaři: Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnich. Velkou událostí se stalo samotné položení základního kamene, této manofestace se zúčastnilo několik tisíc lidí, byl to projev vlastenectví. Základní kámen pocházel z hory Říp a ostatní kameny pocházely z památných míst.
Další významná událost: dosavadní Karlovoferdinandova univerzita je rozdělena na českou a německou. 1890 Josef Hlávka přispěl k založení České akademie pro vědy, slovesnost a umění.

Ruchovci: ,,škola národní“ název podle almanachu RUCH, který byl vydán na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu r 1868. almanach uspořádal Josef Václav Sládek a přispěl do něj i Svatopluk Čech, patří k nim Eliška Krásnohorská. Literatura má mít také výchovnou funkci, má sloužit národním zájmům, čerpat z české minulosti, do jisté míry navazuje na Národní obrození.
Lumírovci: ,,škola kosmopolitní“ přejímají impulsy ze světových literatur, orientují se na anglosasy a románskou literaturu. Podporují překladatele, přejímají různé formy i exotické. Výrazné osobnosti: Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek.
Díky Elišce Krásnohorské dochází ke sporům mezi oběma směry, Eliška vytýká Vrchlickému, že příliš překotně přejímá vlivy západních literatur, je závislý na cizích vzorech, viděla ideál v Národním obrození. Proti tomu vystupovali Lumírovci a mj. kritizovali Hálkovo dílo. Pravda byla na každé straně, Lumírovci překotně přejímali zahraniční vzory, ale na druhé straně je otvírali světu. Ruchovci se příliš omezovali na národní písemnictví.

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845-1912)
Vystudoval akademické gymnázium,věnoval se studiu jazyků a literatuře. Díky Svatoboru odjíždí do Ameriky, kde žije 2 roky, živil se jako dělní na železnici, píše články – fejetony a posílá je do Národních listů. Po návratu se šťastně oženil, vyučuje angličtinu a začíná překládat. Přeložil téměř celé Shakespearovo dílo do češtiny, avšak šťastný život netrval dlouho – umírá mu manželka, pak se žení podruhé. Těžce onemocněl, ke konci života přestal tvořit poezii a pouze překládá.
Dílo: je tvůrcem moderní poezie pro děti, dodnes je čtivá. Má jednoduchý jazyk, rým, dokáže povzbudit dětskou fantazii, najdeme tu motivy přírodní, ale i z denního života a na rozdíl od ostatních zbytečně nemoralizuje, nepoučuje.
1.období:
Sbírky: Zvony a zvonky
Skřivánčí písně
Zlatý máj
Básně – jeho prvotina, najdeme zde motivy ztracené lásky, bolesti nad smrtí ženy, dojmy a zážitky z cest po Americe – Na hrobech indiánských, nebo Papů a jsou věnovány osudu indiánů.
Jiskry na moři – obdobná tématika jako u předešlé sbírky + inspirace lidovou slovesností. Nejznámější básní: Je proti nám, kdo není s námi

,,My potřebujem velkých lidí,
již velké bouři vzdorují,
a z celé duše nenávidí
a z celé duše milují.“
2.období: 80.léta, proniká sem více optimismu neboť se Sládek oženil. Poezie vlastenecká, rodinná, je to většinou intimní lyrika. V tomto období píše i dětskou poezii.
Sluncem a stínem

3.období – konec80. a 90.léta, obrací se k národní problematice, převládá téma venkova, viděl ideál ve venkovském životě, sedlák, rolník je symbolem vztahů k rodné zemi, půdě, práce, mravní zásadovosti, víry, představuje mravní vzor. Znakem je selství, ale je to pohled idealizovaný. Sedlák, rolník představuje snahy o nezávislost, samostatnost.
Selské písně a české znělky – umělecky nejsilnější dílo s touto tematikou.

,,v šíř i v dál vy rodné lány,
buďte vy nám požehnány.“

České písně – politická lyrika, báseň Byli jsme a budem

,,Až se moře pění,
v krve proudu rudém,
vzdorů, nezlomeni,
byli jsme a budem!“

Ke konci života píše poezii intimní, nacházíme v ní projevy skepse, životní marnosti, rezignace, východiskem a cílem je víra v boha. – Za soumraku

Charakteristika tvorby: vynikající překladatel, tvůrce moderní poezie pro děti, ideálem venkov a venkovský lid, vynikající osobnostní lyrik, který má blízko k lidové poezii, poezie zpěvná, melodická."