1.

Svět

1.1

Proudy

1.1.1

Impresionismus

1.1.2

Civilismus

1.1.3

Dekadence

1.2	Charles Baudelaire

1.3	Arthur Rimbaud

1.4	Paul Verlaine

1.5	Stephan Mallarné

2.	Česká literatura na přelomu 19. a 20. století

6.1	Moderní revue, dekadence

6.1.1

Jiří Karásek ze Lvovic

6.1.2

Karel Hlaváček

6.2	Generace buřičů = anarchisté

6.2.1

Fráňa Šrámek

6.2.2

Karel Toman

6.2.3

S.K. Neumann (Stanislav Kostka)

6.3	Česká moderna

6.3.1

Josef Svatopluk Machar

6.3.2

Otokar Březina (Václav Jebavý)

6.3.3

Petr Bezruč (Vladimír Vašek)

6.4	Katolická moderna

6.4.1

Sigismund Bouška

6.4.2

Xaver Dvořen

6.5	Literární kritika na přelomu 19. – 20. století

6.5.1

František Xaver Šalda 1867 – 1937

“Česká moderna
LITERÁRNÍ SKUPINA, KTERÁ VYTVOŘILA SVŮJ MANIFEST:
- nechtějí umění kopírovat, ani přetvářku
- odmítají módní směry
- chtějí pravdu nejen v umění, všeobecné hlasovací právo
- volnost slova, individualita
- odpor proti současné politice
- řešení sociálních otázek
- rovnoprávnost žen

Josef Svatopluk Machar 1874 – 1942
Narodil se v Kolíně, vystudoval gymnázium, žije ve Vídni, po válce je Masarykův přítel, s Masarykem se názorově rozchází, přiklání se k pravici. Jako autor proslul jako ironik, satirik, ostře vystupuje proti pravici, starší generaci, zejména na Vrchlického. Jeho jazyk je hovorový, strohý, bez ozdob, plný sarkazmu = černý humor – útočit na důvěru v ideály, skepticky se díval na poměry v Čechách, kritizoval církev, odmítal roli básníka jako toho, kdo inspiruje národ.
V jeho díle najdeme 3 velká témata: osobní lyrika, téma silných osobností, osudy žen.
Viděl ideál v antice, zdůrazňoval roli silných osobností, individuí. V křesťanství viděl jed, který zničil antiku, proti individualitě antických postav, které obdivoval, stavěl křesťanství jako brzdu.
Tvoří rozsáhlý cyklus, který měl mapovat, zobrazit duchovní dění od antiky po současnost, mezníky byla antika, křesťanství, renesance, velká francouzská revoluce, obdivovat Napoleona.
Magdalena – hlavní hrdinkou je prostitutka Luci, potkává mladíka Jiřího, ten ji z toho chce vysvobodit a oženit se s ní, přivádí ji z Prahy do maloměsta, Jiří se stává poslancem a i jemu se stanu Lucie nepohodlná, Lucie prchá z Prahy a vrací se zpět
Zde by měly kvést růže
– zobrazuje osudy žen, které bojují se svým osudem
– žena, která dá přednost umění před mateřstvím, matka která navštěvuje syna ve vězení, strádání a tupění žen je osud
,, Být ženou, již to znamená trpěti, nad drahou její zachmuřenou, sám osud vyřkl prokletí.“

Machorova lyrika:
- začíná psát během gymnazialních studií, př sbírky Confitero I-III, najdeme tu osobní prožitky, náznaky skepse, pesimismus, hledá lásku kolem sebe ale marně, odmítá roli básníka jako vůdce, verše až intimní a ironické
- Tristium Vindobona = pláč z Vídně, najdeme zde projevy odstupu od dění v Čechách, pesimismus až cynismus, kritizuje minulost české politiky

Otokar Březina (Václav Jebavý) 1868-1929
Patří mezi symbolisty, byl učitel, život spjat s Vysočinou, pocházel z chudé rodiny. Raději studoval filozofii, znal prokleté básníky, miloval samotu. 1890 si volí pseudonym a publikuje své první básně, 2 roky předtím ho postihla osobní tragédie, kdy mu v jednom týdnu umřeli oba rodiče, to ovlivnilo jeho tvorbu. 1903 přestává publikovat, to už je uznávaný jako autorita a navštěvovali ho četné osobnosti, mezi blízké přátelé patři Jakub Deml, František Bílek. Krátce před smrtí je navržen na Nobelovu cenu.
Tajemné dálky – intimní zpovědi. Básně mají formu až elegií, lituje ztraceného mládí, námět je hledání tajemství, boha, cestou k tajemství k bohu je smrt. Typickým prostředkem je metafora symbol. Jednou z nejpůsobivějších básní je Moje matka
Svítání na západě – tento oxymorón je typický pro celou sbírku, západ je symbol smrti, konce, svítání je nová naděje
Stavitelé chrámu – chrám je symbol vědění, sbratření lidstva

Březinova poezie je plná symbolů, které jsou mnohdy těžko dešifrovatelné, často sdružuje protikladné představy, neobvyklá slovní spojení (mrtvé mládí), hlavním tématem je úděl člověka a jeho život."