1.	Charakteristika literárních směrů 20. století

1.1	Vitalismus

1.2	Futurismus

1.3

Kubismus

1.4	Kubofuturismus

1.5

Dadaismus

1.6	Civilismus

1.7	Surrealismus

1.8

Poetismus

1.9	Proletářská poezie

2.

Devětsil

3.	Jiří Wolker

4.	Jaroslav Seifert

5.	Vítězslav Nezval

6.	František Halas

“ Charakteristika literárních směrů 20. století
1) vitalismus – reakce na 1. sv. válku
2) futurismus – jedná se nejen o literární směr, ale také o nové chápání Světa
- vznikl v Itálii a u jeho vzniku stál Marinetti, který napsal Manifest futurismu
- typické: a) odmítá doposud zavedené literární formy (nemá verše ani sloky)
b) básníci chtějí zachytit pohyb, Svět je v pohybu, Svět se mění (převažují slovesa a podstatná jména)
c) autoři využívají slova, kde jsou obsaženy souhlásky, které nám nezní libozvučně = kakofonie
3) kubismus - vzniká ve výtvarném směru (snaží se rozložit určitou skutečnost na malé geometrické tvary
- Pablo Picasso
4) kubofuturismus - spojení výtvarného kubismu a literárního futurismu
- typické tzv. kaligramy = autor píše verše do tvarů jevů o kterých píše

tento
stromeček
který se chystá
přinést plody
se
po
do
bá
to
bě
- autor vnímá skutečnost z různých úhlů pohledu = polytématičnost
5) dadaismus - vzniká ve Švýcarsku a u jeho vzniku stojí T. Tzara, který poezii chápe jako tzv. hru se slovy
- klade důraz na náhodu, popírá jakýkoliv rozum, jakoukoli logiku
- cílem je společnost udivovat, šokovat do jisté míry provokovat
6)civilismus - jedná se o směr, který oslavuje technický pokrok tzn. vynálezy, stroje, komunikaci a městský styl života
7)surrealismus - vzniká ve 20. letech 20. století ve Francii
- měl za úkol potlačit logické řazení myšlenek a jde mu o to aby řadil myšlenky podle toho jak to napadá autora
- ruší interpunkci, ruší členění na sloky, někdy i členění na verše a každý verš začíná velkým písmenem (vliv tzv. psychoanalýzy – Z. Freunda)
8)poetismus - směr ryze český
- cílem bylo působit na všechny lidské smysly ale také na city
- dodržuje melodii, rytmus a rým
- autor řadí myšlenky jak ho napadnou
9) proletářská poezie - důraz na srozumitelnost
- má stranický charakter (byli na straně dělníků)
-agitační charakter
- realistické prvky – kritický postoj
- texty jsou optimistické
- tento směr podporovala skupina mladých umělců, která si začala říkat Devětsil ( podporovali nové formy umění)
DEVĚTSIL
– tuto skupinu založili studenti gymnázia a v jejich čele stál Vladislav Vančura
- členy byli spisovatelé
- později se přidali J. Seifert, V. Nezval (spisovatelé); K. Teige (kritik); Jiří Voskovec, Jan Werich, J. Frejka, J. Honzl (divadelníci); J. Ježek (hudebník); J. Frágner (architekt); J. Štýrský (malíř); Toyen (malířka)
- tato skupina měla svůj vlastní časopis RED

Jiří Wolker
- narodil se v Prostějově v roce 1900
- byl básník a prozaik

Host do domu
- básně
-obsahuje lyrické verše
- autor je ovlivněn vitalismem
- objevují se i verše ve kterých autor vyjadřuje soucit s trpícími a tím má blízko k brněnské literární skupině
- později byla přidána báseň Svatý Kopeček – báseň je psána formou pásma; autor vzpomíná na své dětství (objevují se prvky futurismu)
- vztah autora k určitému kolektivu
- nestačí se jen kolem sebe dívat ale musí se také něco vykonat

Těžká hodina
- sbírka proletářské poezie
- má úvodní báseň, která je stejnojmennou a která vysvětluje název sbírky, jedná se o dospívání mladého člověka v muže – změna je těžká a bolestná, hledá oporu u věcí které má rád
- ve sbírce převažují převážně sociální motivy
- soucit s trpícími vystřídán určitým odhodláním k činu
- sociální balady - touha po lepším životě (př. Balada o snu)
- oslava lidské práce (př. Balada o očích topičových)
- motiv viny a trestu – navázal na Erbena (př. Balada o námořníkovi)

- Wolker byl především autor povídek (pohádek), obsahují také sociální motivy
- tzv. moderní pohádky (dobrý konec) – dobro X zlo = zlo je vždy potrestáno
O milionáři, který ukradl Slunce
O kominíkovi
- Wolker se pokoušel o divadelní hry, ale ty nemají většího významu
- existuje i několik textů, které Wolker do žádné sbírky nezařadil – vznikali v době básníkovi nemoci (jejich obsahem je vyrovnání se životem a blížící se smrtí)
- napsal si epitaf
- po Wolkerově smrti začaly spory o Wolkerovo dílo – 1. článek – Dosti Wolkera – autoři chtějí tvořit vlastní poezii a nechtějí jenom Wolkera napodobovat
- 1935 = Jiří Wolker po deseti letech = druhý článek, kde autoři chtějí na Wolkera navázat"