1.

Narození

2.	Dětství na císařském dvoře

3.	Otázka následnictví

4.	Císařské sídlo - Baden

5.	doba vlády Ferdinanda I.

6.	Události před r. 1848

7.	Konec vlády, ústraní a smrt

" Začátek r. 1845 byl poznamenán prudkým nárůstem cen potravin, k tomu se přidala ještě velká nezaměstnanost a dělnické nepokoje na předměstích. Nad Rakouskem se začala stahovat temná mračna. Lid byl stále ještě přesvědčen o tom, že současný stav mají na svědomí císařovi ministři. Od roku 1846 se politická situace stále vyostřovala. Vzbouřila se polská šlechta v Haliči a tuto vzpouru zažehnala rakouská vojska. Lid měl císaře rád a bezmocnost, která mu byla přisuzována vyvolávala v lidech soucit. Veškerý lidový hněv se tak ubíral na jeho rádce a zejména na Metternicha. 13. 3 došlo k tomu, že Metternich nabídl svou demisi v domnění, že ji Ferdinand zavrhne. Jaké však bylo jeho překvapení, když císař s demisí souhlasil ! Ferdinand poprvé projevil odvahu, jen on vládne a jen on rozhoduje. 14.3 pak Ferdinand vyhlásil svobodu tisku. V císařské rodině věřili, že se lid spokojí s tím, čeho dosáhl. Vídenští občané zakládali národní gardy . Existence národní gardy byla však údajně počinem Ferdinanda, který velkoryse povolil její založení. V době nebezpečí měla ochraňovat vroucně milovaného císaře. Když bylo 17. 4 sníženo nájemné, lid byl přesvědčen, že Ferdinand zvolil svévoli majitelů domů. Navíc Ferdinand věnoval 100 000 zlatých Vídeňanům. 25.4 byla vyhlášena nová ústava a ve spojení s oslavami císařových 55. Narozenin to měl být den radosti. 6.5 došlo k vítězné bitvě Rakušanů nad sardinským králem Albertem u Santa Lucie. 15.5 přitáhli k Hofburgu studenti, dělníci a gardisté a hlasitě žádali o odvolání oktrojované ústavy. Nepokoje pokračovaly a nálada byla stále vzrušenější a agresivnější, k čemuž přispěly i události v Uhrách, které vyústily 3.10 v Ferdinandem Maďarům vydaný manifest, v němž požadoval okamžité nastolení pořádku v zemi. 6.10 odpoledne se srotil ohromný dav před ministerstvem války a vše došlo tak daleko, že ministr války hrabě Latour byl zavražděn a jeho hlava byla vyvěšena na pouličním osvětlení. Ferdinand byl nucen utéci do Olomouce. Ještě téhož dne sepsal manifest ( datovaný však na 7.10 ) , v němž vyjádřil své zklamání nad chováním svých Vídeňanů. Cílem jeho exilu se stala Olomouc. Tam 16. 10 vydal dekret, v němž hrozil Vídeňanům použitím ozbrojeného násilí, dokud nebude znovu nastolen pořádek a klid a dokud Lautrovi vrazi nebudou vydáni spravedlnosti. 19. 10 vydal další dekret, v němž se hlásil ke svým dosavadním slibům (zavedení konstituce, svoboda tisku, zrušení roboty) Vše bylo ale podmíněno klidem a pořádkem ve Vídni. 26. 10 byla Vídeň vojenskými oddíly obklíčena (velitel- kníže Windischraetz) a za 5 dní kapitulovala. Habsburkové si opět upevnili svou pozici v Rakousku. Vztah mezi císařem a Vídeňany byl navždy narušen. Císař byl velmi zklamán. 2. 12 1848 byly v Olomouci zveřejněny 3 manifesty : o Ferdinandově abdikaci, oznámení o zřeknutí se trůnu jeho bratra Františka Karla a vyhlášení plnoletosti Františka Josefa."