1.	Venkovní vedení

1.1	Druhy rozvodných sítí

1.2	Venkovní vedení nízkého napětí - kabelová

1.3	Venkovní vedení vysokého napětí - lana

2.	Mechanické ochrany vedení

2.1	Odpojovače

2.2

Odpínače

2.3	Zemnící lana

2.4	Výběhová lana

2.5	Dobré uzemnění stožáru

2.6	Ventilové bleskojistky

2.7	Torokova trubice

2.8

Tlumivka

2.9	Ochranná Pásma

3.	Povětrnostní vlivy

3.1	Stavová Rovnice

3.1.1

Abaky

3.1.1.1

Určování průhybu

3.1.1.2

Určování změn tahu při změně námrazy

3.1.1.3

Určování změn tahu při změně teploty

“Mechanické ochrany vedení

Odpojovače – nejjednodušší, slouží k viditelnému rozpojení – vypínat bez výkonu
Odpínače – k vypínání proudů do jmenovité hodnoty, zkratové proudy převede bez
Zemnící lana
Jsou umístěna na vrcholu stožáru. Nedávají se u stožáru pro 6 kV a nižší. Jsou z oceli. Jejich účel je chránit vedení proti přímému zásahu blesku.
Výběhová lana
Umísťují se nad vedení před vstupem do elektrické stanice. Umísťují se do vzdálenosti 1 km.
Dobré uzemnění stožáru
Dojde-li k přeskoku napětí na řetězci izolátoru, začne stožárem protékat proud do země a na odporu stožáru vzniká úbytek napětí. Pokud by byl odpor stožáru velký, vznikne velký úbytek napětí a dojde k zpětnému přeskoku napětí do vedení a po vedení se začne šířit přepěťová vlna. Odpor stožáru by měl mít hodnotu 5, maximálně ve stížených podmínkách 15.

Ventilové bleskojistky: (str. 138, obr. 110)
Nízkonapěťové se zavěšují na vodiče. Pro VN a VVN se umisťují do dutých izolátorů, které stojí na soklu.
Jsou to nejrozšířenější a nejspolehlivější svodiče přepětí. Skládají se ze 2 aktivních částí. Z jiskřiště a z odporového bloku.
Jiskřiště se skládá z určitého počtu profilovaných plechových kruhů, jejichž výčnělky jsou slídovými mezi vložkami udržovány v předepsaná vzdálenosti od sebe. Počet takto vzniklých jiskřišť závisí na velikosti napětí. (Jedno jiskřiště asi 0.67kV).
Odporový blok je tvořen plným válečkem z pérovitého materiálu, jehož odpor je závislý na napětí. Jeden odporový váleček (odporový blok) má takové rozměry, že vyhovuje zpravidla pro jmenovité napětí 3 kV. Pro vyšší napětí se několik bloků řadí do série. Pro nízká napětí se odporové bloky dělají o menší výšce. Vznikne-li na chráněném zařízení přepětí, zapálí se jiskřiště a odporovými bloky prochází do země proud. Čím je přepětí vyšší, tím je odpor menší, a tím větší proud může jím do země procházet. Po zániku přepětí dochází do země síťový následný proud. Sloupec odporových bloků musí mít tak velký odpor, aby tento proud byl dostatečně malý a dal se v jiskřišti přerušit při nejbližším průchodu proudu nulou. Po přerušení proudu v jiskřišti je série odporových bloků odpojena od napětí a neprochází ji žádný proud. Při mimořádně vysokém napětí prochází ventilovou bleskojistkou velmi značný proud, jímž může být bleskojistka tak přetížena, že se trvale poškodí. Proti tomu je bleskojistka chráněna přídavným zařízením, které proud buď přeruší nebo omezí. U starších typů bleskojistek se dno přetlakem otevřelo a odporové bloky vypadly ven."

Maturitní otázka z elektroenergetiky.
Obsahuje schémata a grafy.
Práce se odkazuje k pasážím blíže neurčené učebnice.