1.	Stavba atomů

1.1.	Vývoj názorů na stavbu atomu a hmoty

1.2.	Názvosloví organických sloučenin

2.	Rozdělení organických sloučenin

2.1.	Uhlovodíky

2.2.	Deriváty uhlovodíků

2.3.	Elektronový obal atomu

2.3.1.

Charakteristika orbitalů pomocí kvantových čísel

2.3.2.

Tvary a prostorová orientace orbitalů

2.3.3.

Elektronová konfigurace atomu prvků

3.	Elektronové konfigurace atomů a jejich souvislost s postavením v Mendělejevově periodické soustavě

3.1.	Elektronová konfigurace atomu prvků

3.2.	Způsob zapisování elektronové konfigurace

3.3.	Souvislost elektronové konfigurace atomu prvku s vlastnostmi i s postavením prvku v Mendělejevově periodické soustavě

3.4.

Alkany

3.4.1.

Názvosloví, vlastnosti, způsob zápisu vzorců uhlovodíků

3.4.2.

Charakteristické reakce

3.4.3.

Zástupci (významní ve vztahu k průmyslu)

4.

Alkeny

4.1.	Názvosloví, způsob zápisu vzorců uhlovodíků, vlastnosti alkenů

4.2.	Charakteristické reakce

4.3.	Zástupci (významní ve vztahu k průmyslu)

4.4.	Základní chemické výpočty

5.

Alkadieny

5.1.	Rozdělení alkadienů podle polohy dvojné vazby

5.2.	Názvosloví, způsob zápisu vzorců uhlovodíků, vlastnosti alkadienů

5.3.	Charakteristické reakce

5.4.	Zástupci (významní ve vztahu k průmyslu)

5.5.	České a latinské názvosloví anorganických sloučenin

5.5.1.

České chemické názvosloví (názvosloví binárních sloučenin, názvosloví kyselin, zjištění oxidačního čísla centrálního atomu)

5.5.2.

Latinské chemické názvosloví (oxidy, hydroxidy, bezkyslíkaté a kyslíkaté kyseliny, soli kyslíkatých a bezkyslíkatých kyselin)

6.

Alkiny

6.1.	Názvosloví, způsob zápisu vzorců uhlovodíků, vlastnosti alkinů

6.2.	Charakteristické reakce

6.3.	Zástupci (významní ve vztahu k průmyslu)

6.4.	Periodická soustava prvků

6.4.1.

Popis

6.4.2.

Údaje získané od jednoho prvku

6.4.3.

Zákonitosti a vztahy v periodické soustavě

7.

Arény

7.1.	Vlastnosti arénů

7.2.	Podmínky aromaticity

7.3.	Názvosloví

7.4.	Rozdělení aromatických sloučenin

7.5.	Charakteristické reakce

7.6.	Zástupci (významní ve vztahu k průmyslu)

7.7.	Chemická vazba

7.7.1.

Příčiny a podmínky vzniku chemické vazby

7.7.2.

Znázornění vzniku chemické vazby

7.7.3.

Typy chemických vazeb

7.7.4.

Kovalentní vazba, koordinačně kovalentní vazba, iontová vazba, kovová vazba

8.	Kovalentní a koordinačně kovalentní vazba

8.1.	Kovalentní vazba

8.1.1.

Vznik a znázornění kovalentní vazby

8.2.	Koordinačně kovalentní vazba

8.3.	Halogenderiváty

8.3.1.

Názvosloví

8.3.2.

Chemické a fyzikální vlastnosti (struktura, chemické vlastnosti, příprava halogenderivátů, fyzikální vlastnosti a použití)

9.	Iontová a kovová vazba

9.1.	Nitroderiváty

9.1.1.

Názvosloví, charakteristika nitro skupiny, chemické a fyzikální vlastnosti, příprava nitrosloučenin

10.	Chemické rovnice

10.1.

Aminoderiváty

10.1.1.

Názvosloví, vlastnosti aminoderivátů, fyzikální vlastnosti

11.	Stechiometrické výpočty z chemických rovnic

11.1.

Alkoholy

11.1.1.

Názvosloví, třídění alkoholů, vlastnosti vyplývající ze struktury skupiny OH

11.1.2.

Typické reakce alkoholů

11.1.3.

Příprava alkoholů, fyzikální vlastnosti

12.	Termochemie

12.1.

Reakce exotermické a endotermické

12.2.

Termochemické zákony

12.3.

Fenoly

12.3.1.

Názvosloví, třídění, vlastnosti fenolů

12.3.2.

Reakce, fyzikální vlastnosti

13.	Reakční kinetika

13.1.

Reakční rychlost

13.1.1.

Faktory ovlivňující reakční rychlost (teplota, koncentrace)

13.1.2.

Srážková teorie reakční rychlosti

14.	Chemická rovnováha

14.1.

Zákon chemické rovnováhy: Guldberg a Waagův zákon

14.2.

Vliv vnějších podmínek na chemickou rovnováhu

14.3.

Aldehydy a ketony

14.3.1.

Názvosloví, vlastnosti vyplývající ze struktury aldehydů

14.3.2.

Výroba, příprava aldehydů a ketonů

14.3.3.

Přehled významných aldehydů a ketonů

15.	Systematické názvosloví organických sloučenin

15.1.

Protolytické děje

15.1.1.

Druhy protolytických reakcí

16.	Karboxylové kyseliny

16.1.

Klasifikace karboxylových kyselin

16.2.

Názvosloví, charakteristika karboxylové skupiny

16.3.

Výjimky dané strukturou (substituované karboxylové kyseliny), chemické vlastnosti

16.4.

Reaktivity

16.5.

Přehled významných kyselin

16.6.

Kyselost a zásaditost roztoků

16.6.1.

Užití a měření pH

16.6.2.

Pufrační kapacita

16.7.

Karboxylové kyseliny (stejné jako bod 16)

16.7.1.

Klasifikace karboxylových kyselin

16.7.2.

Názvosloví, charakteristika karboxylové skupiny

16.7.3.

Výjimky dané strukturou (substituované karboxylové kyseliny), chemické vlastnosti

16.7.4.

Reaktivity

16.7.5.

Přehled významných kyselin

17.	Funkční deriváty karboxylových kyselin

17.1.

Přehled funkčních derivátů

17.1.1.

Halogenidy

17.1.2.

Anhydridy

17.1.3.

Amidy

17.1.4.

Estery

17.2.

Disociace kyselin a zásad

17.2.1.

Disociační konstanty

18.	Hydroxykyseliny

18.1.

Názvosloví

18.2.

Charakteristické vlastnosti hydroxykyseliny

18.3.

Fyzikální vlastnosti

18.4.

Redoxní rovnice

18.4.1.

Vyčíslení oxidačně-redukčních rovnic

18.4.2.

Oxidační a redukční činidlo

19.	Elektrochemie

19.1.

Elektrolyty

19.2.

Elektrochemická řada napětí (Beketova řada)

19.3.

Galvanický článek

19.4.

Elektrolýza

19.5.

Aminokyseliny

19.5.1.

Názvosloví, rozdělení aminokyselin

19.5.2.

Charakteristické vlastnosti

20.

Roztoky

20.1.

Dělení roztoků

20.2.

Vyjádření složení roztoku

20.3.

Deriváty kyseliny uhličité

20.3.1.

Struktura vzorce, názvosloví, zástupci

21.	Heterocyklické sloučeniny

21.1.

Rozdělení, názvosloví

21.2.

Zástupci

21.3.

Kyslík, vodík, voda

22.

Sacharidy

22.1.

Biochemická funkce, rozdělení, charakteristické vlastnosti

22.2.

Vlastnosti a reakce cukrů

22.3.

Zástupci

22.4.

Kovy a jejich vlastnosti

22.4.1.

Umístění kovů v periodické tabulce prvků, vlastnosti kovů

22.4.2.

Postavení kovů v Beketově řadě

22.4.3.

Výroba kovů

22.4.4.

Chemické změny kovů (koroze)

22.4.5.

Reakce kovů

22.4.6.

Zástupci (alkalické kovy, železo, měď, stříbro, zlato)

23.

Lipidy

23.1.

Charakteristika a dělení

23.2.

Mastné kyseliny

23.3.

Látky steroidního charakteru

23.4.

Prvky VII.A skupiny

23.4.1.

Charakteristika, výskyt, vlastnosti, příprava

23.4.2.

Užití, sloučeniny

24.	Prvky VI.A skupiny - chalkogeny (kyslík, síra, selen, telur, polonium), rudotvorné

24.1.

Struktura a vlastnosti organických sloučenin

24.1.1.

Charakteristická vaznost prvků tvořících organické sloučeniny

24.1.2.

Optická aktivita

25.	Prvky IV.A skupiny - uhlík, křemík, germanium, cín, olovo

25.1.

Charakteristika, výskyt, vlastnosti, příprava, užití, sloučeniny

25.1.1.

Reakce organických látek (podle vnějších změn, podle vazebných změn, podle reagujících částic)

"MO24
Prvky VI.A skupiny

Prvky VI.A slupiny – chalkogeny ( kyslík, síra, selen, telur, polonium), rudotvorné

Charakteristika:
- elektronová konfigurace: ns2np4 – 6 valenčních elektronů  6.skupina
- odlišný charakter od kyslíku )plyn, ox.číslo O-II, O2-II); chalkogeny (pevné látky, ox. číslo –II až VI; počet vazeb chalkogenů se zvyšuje přispěním nd orbitalů – chalkogeny tvoří valenční excitované stavy: S*I3s23p33d1
S*II3s13p33d2
- s rostoucím Z klesá elektronegativita, stoupá kovový charakter (S-nekov, Se, Te-polokovy, Po-kov)

Výskyt:
Síra – volná (v blízkosti sopek, doly např. Polsko, sicilie)
- vázaná PbS – galenit, ZnS – sfalerit, FeS2 – pyrit, CaSO4.2H2O – sádrovec, CuFeS2 – chalkopyrit, sopečné plyny – H2; SO2; bílkoviny (biogenní prvek)
Se, Te – v přírodě vzácné
Po – obsaženo v uranové rudě, radioaktivní

Vlastnosti:
• vyskytuje se v několika alotropických modifikacích:
za obyčejné teploty – síra kosočtverečná (S); při 95°C přechází na síru jednoklonnou (S), obě tyto modifikace vytvářejí molekuly S8, zahříváním nad 119°C vzniká kapalná síra; zahříváním kapalné síry vznikají hnědé páry složené z molekul S8, S6, S4, S2; ochlazením par vzniká sirný květ (žlutý prášek); prudkým ochlazením kapalné síry vzniká síra plastická (amorfní)
• středně reaktivní látka; slučuje se téměř se všemi prvky přímo; s kovy často za uvolnění tepla; s Cu, Ag reaguje již za obyčejné teploty; za zvýšené teploty reaguje např. s Cl2, P

Síra má jak oxidační, tak i redukční vlastnosti:
oxidační vlastnosti: Fe + S  FeS
redukční vlastnosti: S + 2HNO3  H2SO4 + 2 NO
• slučuje se s H2: H2 + S  H2S
• na vzduchu hoří: S + O2  SO2"

Práce má heslovitý charakter. Obsahuje tabulky, chemické vzorce a rovnice.