1.	Znaky středověké literatury

2.	Literatura náboženská

2.1.	Bible - Nový zákon

2.2.	Literatura v národních jazycích

3.	Literatura v národních jazycích

3.1.	Šlechtická literatura

3.1.1.

Hrdinský národní epos (Píseň o Rolandovi, Píseň o Cidovi, Píseň o Nibelunzích, Kalevala)

3.1.2.

Rytířský dvorský epos (Tristan a Isolda)

3.1.3.

Dvorská milostná lyrika (trubaduři, minesangři, pastorela, epistola, alba)

3.2.	Měšťanská literatura

3.2.1.

Fabliaux

3.2.2.

Zvířecí epos (Román o lišákovi, drama)

4.	Počátky našeho písemnictví

4.1.	Staroslověnské písemnictví

4.1.1.

Konstantin, Proglas, Život Konstantinův, Život Metodějův, Kyjevské listy

4.2.	Období přechodu od literatury staroslověnské k literatuře latinské

4.3.	Období převahy latiny a pronikání češtiny

4.3.1.

Kosmas a Kronika česká

4.3.2.

Přemysl a Libuše

4.3.3.

Svatý Václave

4.3.4.

Život svatého Václava

4.3.5.

Kristiánova legenda

5.	Vznik česky psané literatury

5.1.	Období laicizace literatury

5.1.1.

Dalimilova kronika

5.2.	Období demokratizace literatury

5.2.1.

Karel IV.

5.2.2.

Legendy doby Karlovy (Legenda o svaté Kateřině, Legenda o svatém Prokopu)

5.2.3.

Rytířská epika (Tristram a Izolda, Trojánská kronika)

5.2.4.

Filosofická próza (Tkadleček)

5.2.5.

Lyrická poezie

5.2.6.

Kritika společenských nešvarů

6.	Světská lyrická poezie

6.1.	Žákovská poezie

6.1.1.

Píseň veselé chudiny

6.1.2.

Podkoní a žák

6.2.	Makarónská poezie

6.3.	Milostná poezie (Měj se dobře srdéčko, Závišova píseň)

6.4.

Satiry

6.4.1.

Sociální satiry Hradeckého rukopisu

6.4.2.

Satiry o řemeslnících a konšelích

6.4.3.

Desatero kázanie božie, Sedmé kázanie

6.5.	Staročeské drama

6.5.1.

Mastičkář

"5. SVĚTSKÁ LYRICKÁ POEZIE
(druhá polovina 14. století)

A.) ŽÁKOVSKA POEZIE
Básně skládali univerzitní studenti, žáci, satirický pohled (zesměšnění) na studentskou bídu a jednání bohatých.
Psána latinsky, nebo v národním jazyku, anebo makaronská (střídání latinsko – českého textu).

PÍSEŇ VESELÉ CHUDINY
Jsou zde popsány studentské pocity, jsou špatně oblečení, ale ze své situace si umějí dělat legraci.

PODKONÍ A ŽÁK
Konec 14. století. Veršovaná satirická sklatba, která obsahuje prvky společenské kritiky. Celá sklatba má formu sporu mezi dvěma představitely starověké společnosti, mezi pánským sluhou (podkoním) a univerzitním studentem, jejich hádka ukazuje na špatnou situaci obou.

PODKONÍ ŽÁKOVI
Žák je vychrtlý, žije v bídě, chodí v hadrech, je mu zima, musí brzy vstávat, obstarávat práci ve škole, nemůže si odpočinout, podkoní si chválí to, že může spát na slámě nebo na hnoji.

ŽÁK PODKONÍMU
Podkoní nemá žádné volno, musí pořád dřít, pracovat s hnojem, je také vychrtlý, žák se může stát biskupem a získat tak vysoké společenské postavení, považuje se za důležitějšího, radí podkonímu, aby od pána odešel a doporučí mu pracovat někde u sedláka.

Autor je nezávislý a nestranný."

V textu se vyskytují gramatické chyby.