1.	Třída: Obojživelníci (Amphibia)

1.1

Výskyt

1.2

Velikost

1.3

Tvar těla

1.4	Tělní pokryv

1.5

Kostra

1.6	Trávicí soustava

1.7	Dýchací soustava

1.8	Cévní soustava

1.9	Vylučovací soustava

1.10	Nervová soustava

1.11	Smyslová soustava

1.12	Pohlavní soustava

1.13	Rozmnožování

1.14	Význam obojživelníků

1.15

Systém

1.15.1

Podtřída: ocasatí (Caudata)

1.15.2

Podtřída: beznozí (Apoda)

1.15.3

Podtřída: bezocasí (Salientia)

1.15.3.1

Řád žáby

1.15.3.2

Co je to klepton?

2.	Třída: Plazi (Reptilia)

2.1

Výskyt

2.2

Velikost

2.3

Tvar těla

2.4	Tělní pokryv

2.5

Kostra

2.6	Svalová soustava

2.7	Trávicí soustava

2.8	Dýchací soustava

2.9	Cévní soustava

2.10	Vylučovací soustava

2.11	Nervová soustava

2.12	Smyslová soustava

2.13	Pohlavní soustava

2.14	Rozmnožování

2.15

Systém

2.15.1

Podtřída haterie (Rhynchoceplalia)

2.15.2

Podtřída želvy (Testudinata)

2.15.3

Podtřída krokodýlové (Crocodyla)

2.15.4

Podtřída šupinatí (Squamata)

2.15.4.1

Řád: ještěři (Sauria)

2.15.4.2

Řád: hadi (Iphidia) = Serpentes

“• PODTŘÍDA: BEZNOZÍ (APODA)
svalnaté červovité válcovité tělo a kompaktní lebku, končetiny i jejich pletence chybí - pohyb připomínající harmoniku
přizpůsobeni životu pod zemí – bez očí, skvěle vyvinutý čich, pomocí senzorů v rýhách nebo dutinkách na hlavě získávají na základě chemosenzorickcých vjemů podněty z okolí
pokožka lysá, zvrásnělá do kruhovitých záhybů, tělo členěno na jednotlivé prstence (jeden prstenec připadá na jeden obratel).
vytvořena jen pravá plíce; vejcorodost (larvy), živorodost (mláďata – larvální vývin v těle matky), oplození je vnitřní, samci vychlípitelný pářící orgán.

zástupci:
červor kroužkovaný
červor vodní :Cejlon, samičky obtáčejí snůšky svým tělem a vylučují kožní sliz, který vajíčka vyživuje a chrání před vyschnutím. Vylíhlé larvy se stěhují do vody.

• PODTŘÍDA: BEZOCASÍ (SALIENTIA)
žabí tělní typ, nejvyspělejší, nejpočetnější; urostyl, mezi prsty plovací blány,
larvy – nejprve základy zadních končetin(mohutnější)
nízká schopnost regenerace, neotenie se nevyskytuje

o ŘÁD ŽÁBY
Asi 1 500 druhů, zadní nohy jsou uzpůsobené ke skákání a plavání. U většiny žab vnějšímu oplození, při páření uchopuje sameček samičku předníma nohama - amplexus

zástupci:
kuňky - obecná, žlutobřichá: kunčí reflex - v ohrožení nadzvednou nohy nebo se převrátí - výrazné zbarvení spodní strany těla slouží k zastrašení, málo pohyblivý plochý jazyk
ropucha obecná, zelená a krátkonohá:zavalitého tělo, bradavičnatá kůže, vodorovná zornice, mimo období rozmnožování se zdržují na souši, za očima mají příušní jedové žlázy, věrnost k místu rozmnožování, kladou vajíčka do vody v řetězcích
blatnice skvrnitá : nápadná svislou zornicí a metatarzálním hrbolkem (ke hrabání), kožní sekret páchne po česneku, někteří pulci jsou velmi velcí (až 17cm), dospělec 10 cm
pipa americká: Jižní Amerika, samec oplodňuje a zamačkává vajíčka do kůže na hřbetu samice, malé žabky opouští matku až když jsou plně vyvinuté
drápatka vodní: Afrika, laboratorní živočich, dříve používána k těhotenským testům - žábě byla injekčně vpravena moč vyšetřované ženy, pokud byla žena těhotná došlo u žáby k uvolnění vajíčka (tzv. Hogbenův test)
Drápatky a pipa - zploštělé tělo, malé oči. Žijí při dně, kde loví, na hladinu vyplouvají jen aby se nadechly.
rosnička zelená: přísavky na koncích prstů, leze po stromech, schopna barvoměny, k vodě se stahuje pouze při rozmnožování.
skokan obrovský (goliáš): největší skokan, 30 cm, až 3 kg
hnědí skokani: kratší ploutevní lemy mezi prsty a oči se dotýkají nebo mírně přesahují obrys hlavy, s. ostronosý - má zašpičatělou hlavu, s. hnědý, s. štíhlý - lužní lesy, hnědí skokani vázáni na vodu pouze v období rozmnožování, mimo toto období žijí na souši
zelení skokani: dlouhé plovací blány (přesahují až na poslední článek nejdelšího prstu zadní nohy) a oči výrazně přesahují obrys hlavy, s.krátkonohý, skřehotavý - teplé nížiny, s.zelený
-skokani ozubené čelisti a patro"