1.	Postavení ženy ve společnosti a jeho odraz v literatuře

2.	Hrdinky antického dramatu a řeckých bájí a pověstí

3.	Žena ve středověké literatuře (bible, legendy)

4.	Ženské postavy v renesanční literatuře a v klasicismu(atd.)

4.1

Renesance

4.2

Baroko

4.3	Klasicismus

4.4	Osvícenství

4.5	Preromantismus

4.6	Národní obrození

5.	Ženské hrdinky v romantismu

6.	Realistické zachycení boje za emancipaci

7.	Žena v české meziválečné literatuře

8.	Žena v současné literatuře

9.	Další díla současné literatury

“Ženské postavy v renesanční literatuře a v klasicismu(atd.)
RENESANCE
 žena je aktivní, chytrá, odvážná, veselá, sama chce vytvářet svůj osud; postava ženy je opěvována, idealizována
 Dante Alighieri – Božská komedie: Beatrice – symbol lidské a nadpozemské dokonalosti, idealizovaná, autorova láska (ona je neskutečná, ale jeho city k ní jsou skutečné)
 Francesco Petrarca – Sonety Lauře: milostná poezie věnovaná ženě Lauře (skutečná žena, která dovede být roztomilá – rozverná, i když ji šíleně miluje, tak si všímá i jejich záporných vlastností – dokáže ranit jeho lásku), zachycuje skutečný milostný cit, který v sobě vyjadřuje štěstí, bolest, zklamání, . . .
 Giovanni Boccaccio – Dekameron: ženy jsou nositelkami renesančních ideálů, jsou lepší než muži – dokáží je přelstít, ve všem se muži vyrovnají, samotný autor ženám fandí a přeje jim, ženy jsou aktivní, ctnostné, ale i lehkomyslné, marnivé, nevěrné, . . .
 Miguel de Cervantes Y Saavedra – Důmyslný rytíř. . . – Dulcinea: vysněná, ideální žena, kterou Don Quijote miluje, myslí si, že je urozená šlechtična, ve skutečnosti je to obyčejná služka, žena je zde námětem obdivu
 Francois Willon – zachycuje reálný obraz života, žena je přirozeným protějškem muže, popisuje lidskou lásku i tělesnou erotiku
 William Shakespeare – ve většině komedií vystupují do popředí ženy – výrazné ženské hrdinky, které jsou nositelkami renesančních ideálů a svými názory a vlastnostmi vytvářejí protipól k ženám ze středověké literatury, komedie mají optimistický závěr, zvítězí spravedlnost a láska, př.Zkrocení zlé ženy; žena samostatně rozhoduje o svém životě, nepodřizuje se, bojuje za svou lásku a právo, př. Romeo a Julie (chytrá, statečná, citlivá, oddaná, zamilovaná, ochotna pro lásku zemřít)
-Lady Mackbett cílevědomá, ctižádostivá, touha po moci, penězích, je zkažená, zlá, úskočná, schopná vraždit, ale má svědomí z toho se zblázní

BAROKO
 podle J.Á. Komenského mají ženy právo na vzdělání, vliv na výchovu dětí
- mysticismus -> Oficiální literatura Panna Maria zbožňování, klady, matka šťastná, matka trpící,
žena krásná (Adam Michna z Otradovic, Felix Kadlinský)

KLASICISMUS
 Moliér – (nízká literatura) ženy jsou chytré, mazané, spravedlivé
 Pierre Corneille –(vysoká literatura) Cid: Chimena je žena, kterou Cid miluje, je statečná, silná, milující, ale i přes lásku je mravní povinností nucena pomstít smrt svého otce a to tím, že pro Cida musí žádat nejpřísnější trest; závěr je smírný: hlavní hrdinové neumírají a celý spor je vyřešen zásahem krále
 Jean Racine – Faidra: jméno hlavní hrdinky, která podlehne vášním tím, že se zamiluje do svého nevlastního syna; konec je smírný: hlavní hrdinové jsou zachráněni, ale Faidra je potrestána a umírá

OSVÍCENSTVÍ
- Diderot – Jeptiška- žena v hlavní roli, proti přání rodičů se musí stát řeholnicí je proti církvi, dostává se do konfliktů, nechce složit slib"