1.	Vývoj české literatury od nejstarší doby do konce 14.století

1.1

Evropská

1.1.1

Literatura náboženská (v latině)

1.1.2

Literatura světská (v národních jazycích)

1.2	Počátky našeho písemnictví

1.2.1

Písemnictví staroslověnské

1.2.2

Boj literatury staroslověnské s latinou

1.2.3

Vítězství latiny a první stopy češtiny

1.2.4

Období vzniku česky psané literatury

2.	Literatura předhusitská a husitská

2.1	Husovi předchůdci

2.2	Literatura období příprav husitského hnutí

2.3	Literatura v době husitských bojů

2.4	Literatura doby polipanské

"II. Literatura období příprav husitského hnutí
- od počátku 15. st. do 70. let 15. st.
- dochází k narůstání společenských rozporů.
- města a šlechta usilují o větší ekonomické postavení
- dochází k rozporům v církvi
Požadavky reformátorů
- hlavou církve má být Kristus a ne papež
- církve má být chudá
Odvetná opatření církve
- vyhlásila nad Prahou Interdikt – byly zakázány křtiny, svatby a pohřby

Mistr Jan Hus (1370-1415)
• vůdčí osobnost přelomu 14. -15. století
• český reformátor
• narodil se v Husinci u Prachatic
• pocházel z chudé rodiny
• vystudoval Karlovu universitu
• 1393 se stal bakalářem
• 1396 se stal mistrem svobodných umění
• 1400 jako universitní prof. byl vysvěcen na kněze
• nejprve působil jako učitel, později jako kazatel v Betlémské kapli
• měl zásluhu na vydání Kutnohorského dekretu (r. 1409 zrušil Václav IV. převahu něm. profesorů a zajistil převahu počtu hlasů Čechů v poměru 3:1)
• při své učitelské praxi psal hlavně latinsky, ale některá svá díla psal i česky
• dostal se do sporů z církví
• obhajoval názory anglického reformátora Johna Viklefa (chtěl vyvlastnit majetek církve, což způsobí její úpadek)
• vystupoval proti odpustkům a kritizoval církev za její bohatství, rozmařilost, mravní zkaženost
• byl pronásledován (dán do klatby - nesměl se účastnit náboženských obřadů, ani je vykonávat, nikdo mu nesměl sloužit ani pomáhat) a vypovězen z Prahy
• kázal na Kozím Hrádku a na Krakovci
• na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici (1414), kam byl poslán pod ochranou krále Zikmunda - měl obhájit své názory (byl ale podveden), byl vězněn a jako kacíř 6. 7. 1415 upálen na hranici
• jeho smrt se pro katolickou církev stala traumatem; ani po 600 letech se nedokázala omluvit za to, že rozdílnost názorů řešila trestem smrti
• spisovatelská činnost směřovala k publiku učenému ale i prostému
Spisy latinské - obracel se na ofenzivní síly bojující proti nedostatkům církve

O církvi (De ecclesia) - traktát; opírá se Viklefovo učení
- tvrdí, že hlavou církve je Kristus, ne papež
- podává souhrn kritických názorů na poslání církve
- podle jeho názoru nejsou papež ani biskup, pokud nežijí v souladu se zásadami křesťanství, členy církve, a nedodržují-li Kristovo učení, není třeba je poslouchat
- toto dílo se stalo základem pro Husovu obžalobu
O pravopise českém (De orthographia bohemica) - usiloval o zjednodušení pravopisu
- místo pravopisu spřežkového zavedl pravopis diakritický (spřežky nahradily znaménka), dlouhé samohlásky označoval čárkou, krátké tečkou (nabodeníčko), z tečky se potom vyvinul háček
- dbal na výslovnost
- odstranil archaismy
- nahrazoval německá slova českými
- sestavil abecedu"

Velmi přehledné a kvalitní.