1.	Kritika společnosti v době předhusitské, satiry, předchůdci Husovi

2.

Jan Hus

3.	Odraz husitského hnutí v literatuře

4.	Petr Chelčický, jednota bratrská

“• Kritika společnosti v době předhusitské, satiry, předchůdci Husovi
 koncem 14. století narůstají problémy ve společnosti, především jsou lidé nespokojeni se situací v církvi, docházelo k rozporu mezi jednotlivými skupinami ve společnosti (např. mezi panovníkem a šlechtou, mezi šlechtou a měšťany, mezi poddanými a šlechtou, mezi bohatými a chudými)- jedno měly ale společné- kritizovaly církev
 lidem vadilo, že se církev nestará o náboženské věci, ale o to, jak zbohatnout, o bohatství, jak získat moc- toto je v rozporu s Biblí
 církev byla uvnitř sebe nejednotná, měla problémy- papežské schizma-nemohli se dohodnout, kdo bude papežem, a proto byli zvoleni nejdříve dva papeži- dvojpapežství, pak dokonce tři- trojpapežství- lidé nevěděli kdo je tím hlavním a to také té církvi vyčítali
 situace v církvi a ve společnosti se odrazila v literatuře- dochází k tomu, že lidé usilují o nápravu církve a společnosti, objevují se tzv. reformátoři, kteří usilují o reformy, nápravy
 jedni z prvních reformátorů- předchůdci Husovi ( kazatelé a spisovatelé, kteří svými traktáty a kázáním aktivně zasahovali do tehdejšího politického života, s Husem je spojuje především snaha odhalovat a veřejně kárat nepravosti ve společnosti a zejména pak v církvi)
 Matěj z Janova- vzdělanec, působil na univerzitě, psal latinsky, teoreticky, intelektuál, napsal Pravidla st. a nov. zákona
 Konrád Waldhauser- kazatel, chodil kázat mezi lidi -vysvětloval jim své názory, psal a kázal latinsky a německy, věřil v nápravu shora, napsal Postila= soubor příprav na kázání
 Jan Milíč z Kroměříže- kazatel, byl nejradikálnější, psal latinsky, německy, ale i česky, tím se mohl obracet i na chudinu
 Tomáš Štítný ze Štítného- nebyl duchovní-nebyl představitelem církve(nevysvěcen)- byl laik, zeman, zchudlý šlechtic, psal o náboženských problémech, vyjadřoval se k problémům ve společnosti, snažil se, aby jeho díla byla pochopitelná i pro nevzdělané lidi, psal česky, Bibli má znát každý
 KNÍŽKY ŠESTERY O OBECNÝCH VĚCECH KŘESŤANSKÝCH- toto dílo se zabývá tím, jak má člověk správně žít podle křesťanských zásad, je zaměřeno na praktický každodenní život(pojednává o čeledínu, hospodáři a hospodyni)
 ŘEČI BESEDNÍ, SVÁTEČNÍ A NEDĚLN
 KNÍŽKY O ŠAŠIECH – přirovnává šachovnici k lidem, třeba věž s úředníkem(oba se mají chovat přímo, bez okliky), když se šachy dohrají, dají se do pytlíku, tak jako my umřeme všeci :)
 význam jejich tvorby:
 měli vliv na další vzdělance a kazatele
 vrcholí proces počešťování- čeština jako jazyk se používá i při psaní náboženské literatury, kde doposud byla jen latina
 vrcholí proces laicizace-zesvětštění literatury- o náboženských tématech, otázkách píšou i neduchovní
 vrcholí proces demokratizace- literatura je určena i pro nevzdělané lidi"

Obsahuje překlepy.