1.	Nejstarší česká literatura od období staroslověnského po dobu předhusitskou

1.1.	Nový zákon

1.2.	Vznik nových literárních žánrů

1.3.	Periodizace středověké literatury na našem území

2.	Staroslověnská literatura na Velké Moravě

2.1.	Úkoly Cyrila a Metoděje

2.2.	Zásluhy Cyrila a Metoděje před jejich příchodem na Velkou Moravu

2.3.	Literární památky doby Velké Moravy

3.	Boj staroslověnské a latinské literatury na Velké Moravě

3.1.

Památky

3.1.1.

Hospodine, pomiluj ny

3.1.2.

Legendy (staroslověnské, latinské)

4.	Dočasné vítězství latiny

4.1.

Kosmas

4.2.	Svatý Václave, vévodo české země

5.	Počátky laicizace a zčeštění literatury

5.1.	Zbraslavská kronika

5.2.	Alexandreis

5.3.	Dalimilova kronika

6.	Rozvoj česky psané literatury za vlády Lucemburků

6.1.	Charakteristika doby

6.2.	Latinská tvorba

6.3.	Česká tvorba

6.3.1.

Legenda o sv. Prokopu

6.3.2.

Legenda o sv. Kateřině

6.4.

Tkadleček

6.5.

Mastičkář

6.6.	Žákovská poezie - Píseň veselé chudiny

6.7.	Podkoní a žák

6.8.	Hradecký rukopis

6.9.	Trojánská kronika

6.10.

Evropská hrdinská a rytířská epika

6.10.1.

Francie - Píseň o Rolandovi

6.10.2.

Španělsko - Píseň o Cidovi

6.10.3.

Německo - Píseň o Nibelunzích

6.10.4.

Rusko - Slovo o pluku Igorově

6.11.

Dvorská lyrika

"Rozvoj česky psané literatury za vlády Lucemburků

= vrchol feudální kultury
- za vlády Karla IV. (krále českého a císaře římského) dochází k rozkvětu českého státu, realizují se české projekty:
• Povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1345)
• Založení pražské univerzity (1348)
• Rozsáhlá stavební činnost – Karlův most, pražský hrad, chrám sv. Víta
Charakteristika doby:
- objevují se ve společnosti problémy – církev vlastní obrovský majetek, ale její morálka upadá, na druhé straně je to nesnesitelná bída městské chudiny a venkovského lidu, tato situace pak vyústila v Husitskou revoluci.
- vše se projevilo v literatuře – kromě duchovních a vysoké šlechty tvoří také měšťanstvo a studenti
- vznikají nové literární žánry: světská dramata, umělecká próza. Česky psaná tvorba převyšuje nad latinskou.

Latinská tvorba: VITA CAROLI (život Karlův) – vlastní životopis Karla IV.

Česká tvorba – na starší tradici legend navazují legendy, které však jsou spíš více zábavnou četbou než náboženskou literaturou.
LEGENDA O SV. PROKOPU – je veršovaná, líčí život opata sázavského kláštera. Ten je zde chápán jako vlastenec, který chrání svůj klášter i po smrti.
LEGENDA O SV. KATEŘINĚ – je veršovaná, psána náročnějším jazykem – určena nejvzdělanějším vrstvám. Sv. Kateřina byla oblíbenou světicí Karla IV.
-- vypráví o lásce krásné a učené dívky z královského rodu Kateřině Alexandrijské, ke Kristu. Získá pohanské učence pro křesťanství a zemře jako mučednice. Nevezme si prince, ale je velmi věrná bohu, proto umírá.

Próza: nejnáročnější prózou starověké literatury je filozofické dílo TKADLEČEK

Drama – proces zesvědčení náboženských témat se projevoval nejen v legendách, ale i v dramatu: fraška MASTIČKÁŘ (pol. 14 stol.) – jde původně o zlomek velikonoční hry o 3 Mariích, které hledají v hrobě Krista, aby ho nabalzamovaly, ale on mezitím vstal z mrtvých.
Neznámý autor, zřejmě student univerzity, vytvořil samostatnou scénu kdy tyto 3 Marie jdou na trh pro potřebné masti, jejich nákup je satiricky rozveden, ve hře je podán obraz středověké tržiště a šarlatánství prodavače mastí a léků.
Žákovská poezie – většinou latinská, zásluhu na pron. Světských prvků do latinské literatury měli univerzitní studenti = žáci tvořili většinou satirickou poezii proti šlechtě a duchovenstvu, vysmívají se také vlastní bídě a nouzi např. PÍSEŇ VESELÉ CHUDINY"

Psáno heslovitě. Obsahuje tabulky. V textu se objevují překlepy.