1.	Vznik moderní kriminalistiky, její význam a místo v systému věd

2.	Kriminalistická nauka o stopách

3.	Kriminalistická daktyloskopie

4.	Portrétní identifikace

5.	Kriminalistická biologie

6.	Kriminalistická odorologie

7.	Kriminalistická trasologie

8.	Kriminalistická mechanoskopie

9.	Kriminalistická balistika

10.	Kriminalistická pyrotechnika

11.	Kriminalistická grafická diagnostika, identifikace pisatele a autora

12.	Omamné a psychotropní látky v kriminalistické praxi

13.	Základy kriminalistické fotografie

14.	Fotografování v policejní praxi

15.	Kriminalistická charakteristika trestného činu

16.	Prevence kriminality

17.	Místo činu

18.	Ohledání místa činu

19.	Dokumentace ohledání místa činu

20.	Kriminalistické verze

21.

Výslech

22.

Rekognice

23.	Pátrání po osobách a věcech

24.	Kriminalistický informační systém

25.	Metodika vyšetřování

“2. Kriminalistická nauka o stopách

 Pojem a podstata stop
Pojem stopy - kriminalistická stopa je změna v materiálním prostředí nebo ve vědomí člověka, která příčinně, místně či časově souvisí s vyšetřovanou událostí.
Podstata stop - z hlediska kriminalistiky je trestný čin materiálním jevem objektivní reality. Vzájemné působení objektů vyvolává konkrétní reakce a změny. Tento jev se nazývá proces vzájemného odrážení nebo také teorie odrazu.
 Význam kriminalistických stop
Kriminalistická stopa je nositelem kriminalisticky relevantních informací.
Vyhledání, zajištění, zdokumentování a vyhodnocení kriminalistických stop je předpokladem získání odpovědí na základní kriminalistické otázky.
Základní kriminalistické otázky:
Kdo? - Kdo je pachatel, spolupachatel, poškozený, pohlaví pachatele
Co? - Co se stalo, jde o trestný čin, nešťastnou náhodu, sebevraždu
Kdy? - Kdy došlo ke spáchání skutku, co nejmenší čas rozmezí
Kde? - Kde došlo ke spáchání skutku, přesné vymezení místa události
Jak? - Jak došlo ke spáchání skutku, způsob jednání, průběh události
Čím? - Čím došlo ke spáchání skutku, nástroje a jejich použití
Proč? - Proč došlo ke spáchání skutku, zjištění motivu, vymezení okruhu podezřelých osob

 Dělení kriminalistických stop
Základní dělení stop vychází z toho, v jakém prostředí vznikly: 1. materiální stopy
2. paměťové stopy - změny v mozku člověka
V kriminalistické praxi má význam rozdělení materiálních stop:
1. Z hlediska mechanismu jejich vzniku:
plošné - viditelné, latentní,
- statické, dynamické
- navrstvené, odvrstvené
plastické (objemové) - statické a dynamické
chemické (jedy, toxické látky)
tepelné (působení vysokých teplot)
exploze (dráty, budík, hodinky, část baterie, část trhaviny)
biologické (rostlinný a živočišný původ - kůže, vlasy, mrtvola)
hnilobné: - oxidační (tlení) - za přístupu kyslíku
- redukční (hnití) - bez přístupu kyslíku
pachové (uvolňování částic z nějakých látek)
skvrny (jakékoliv barevné změny na objektech)
věcné (veškeré předměty, které byly zanechány na místě činu)
stopy nekolejových dopravních prostředků
mikrostopy
2. Z hlediska oborů kriminalistické a expertízní činnosti:
- daktyloskopické
- trasologické
- mechanoskopické
- balistické
3. Z hlediska informace, kterou stopa přináší o objektu, který ji zanechal:
- stopy přinášející informace o vnější struktuře (výška, tvar, pohlaví...)
- stopy přinášející informace o vnitřní struktuře (krevní skupina)
- stopy přinášející informace o pohybových vlastnostech objektu (mimika, kulhání)
- stopy, obsahující sdruženou informaci o objektech, kterými byly vytvořeny (daktylka tvořena
krví, stopy bipedální lokomoce)

 Hodnota kriminalistických stop
Obecně je hodnota kriminalistických stop dána v možnosti jejich využití jako důkazního materiálu.
Stopy musí mít hodnotu: A. taktickou
B. technickou
C. procesní
A. Taktická hodnota stopy - spočívá v tom, že dává odpovědi na základní
kriminalistické otázky."