1.	Česká literatura za okupace

1.1

Poezie

1.1.1

František Halas: (1901 – 1949)

1.1.2

Josef Hora ( 1891 – 1945)

1.1.3

František Hrubín (1910-1971)

1.1.4

Jaroslav Seifert: (1901 – 1986)

1.1.5

Vladimír Holan (1905 – 1980)

1.1.6

Kamil Bednář (1912 – 1972)

1.1.7

Skupina 42 (1942-48)

1.1.8

Skupina Ra

1.1.9

Jiří Orten (1919 – 1941)

1.2

Próza

1.2.1

Egon Hostovský (1908-1973)

1.2.2

Jaroslav Havlíček (1896-1943)

1.2.3

Václav Řezáč 1901-1956

2.	Reakce světové literatury na světovou válku

3.	Existencionalismus

3.1	Albert Camus

3.2	Jean Paul Sartre

4.	Neorealismus

4.1	Alberto Moravia

4.2	Carlo Levi

5.	Beat generation

5.1	Allen Ginsberg

5.2	Jack Kerouac

5.3	Lawrence Ferlinghetti

5.4	William Burrouhghs

5.5	Charles Bukowski

6.	Světové proudy

6.1	Rozhněvaní mladí muži

6.1.1

Amis Kingsley

6.1.2

John Wain, John, John Braine

6.2	Nový román

6.2.1

Alain Robbe Grillet

6.2.2

Nathalie Sarraut

6.2.3

Robert Pinget

6.2.4

Claudie Simon

6.3	Absurdní drama ve světové a české literatuře

6.3.1

Samuel Beckett

6.3.2

Eugéne Ionesco

6.3.3

Edward Albee

6.3.4

Václav Havel

6.3.5

Pavel Kohout

6.3.6

Oldřich Daněk

6.3.7

Jiří Šotola

6.3.8

Daniela Fischerová

6.3.9

František Pavlíček

6.3.10

Ivan Klíma, Ludvík Aškenazy, Karol Sidon, Miroslav Horníček, Vlasta Chramostová, Vratislav Blažek…

6.3.11

Jan Antonín Pitínský

6.4	Magický realismus

6.4.1

Gabriel Garda Márquez

6.4.2

Jorge Luis Borges

6.4.3

Alejo Carpentier

6.4.4

Cingiz Ajtmatov

6.4.5

Michail Bulgakov

6.5	Postmodernismus

6.5.1

Jacques Derrida

6.5.2

Jean-Francois Lyotard

6.5.3

Umberto Eco

6.5.4

Kurt Vonnegut

6.5.5

Vladimir Nabokov

6.5.6

Milan Kundera

7.	Významní evropští spisovatelé 2. poloviny 20. Století

7.1	Velká Británie

7.1.1

Martin Amis

7.1.2

Antony Burgess

7.1.3

William Gerald Golding

7.1.4

Graham Green

7.1.5

Salman Rushide

7.2

Francie

7.2.1

Pierre Boulle

7.2.2

Romain Gary

7.2.3

Robert Merle

7.2.4

Jacques Prévert

7.2.5

Georgese Bataille

7.3

Německo

7.3.1

Heinrich Boll

7.3.2

Gunter Grass

7.3.3

Johanes Mario Simmel

8.	Významní američtí spisovatelé 2. poloviny 20. Století

8.1	Woody Allen

8.2	Saul Bellow

8.3	Truman Capote

8.4	Edgar Lawrence Doctorow

8.5	Robert Fulghum

8.6	Artur Halley

8.7	Joseph Heller

8.8	Evan Hunter

8.9	John Irving

8.10	Robinson Jeffers

8.11

Ken Kesey

8.12	Stehen King

8.13

Ira Levin

8.14	Mac Donaldová

8.15	Norman Mailer

8.16	Czeslaw Milos

8.17	Anton Myrer

8.18	Jerome David Salinger

8.19	William Saroyan

8.20	William Styron

8.21	Latinská Amerika

8.22	Severské literatury

8.23

Ostatní

9.	Ruská literatura 20. Století

9.1	Anna Achmatovová

9.2	Čingiz Ajtmatov

9.3	lsaak Babel

9.4	Michail Bulgakov

9.5	Ivan Alexejevič Bunin

9.6	Marina Cvetajeva

9.7	Vladimir Nabokov

9.8	Velemir Chlebnikov

9.9	Boris Pasternak

9.10	Michail Alexandrovič Šolochov

9.11	Alexej Tolstoj

9.12	Vladimír Majakovskij

“Próza
Česká literatura utrpěla obrovskou ztrátu, když byli během okupace zavražděni J. Čapek, K. Poláček, V. Vančura či J. Kratochvíl. Cenzura a protektorátní ovzduší přiměly spisovatele, že se ve svých prozaických textech obraceli především do minulosti nebo psali romány s psychologickými aspekty.

Egon Hostovský (1908-1973)
Prozaik, jenž ve svých románech dokázal postihnout pocity odcizení lidí, kteří se snaží nalézt svou identitu. Byl židovského původu – r. 1939 odjel do Francie, nakonec zakotvil v USA (poradcem pro evropské literatury). Prózy jsou intelektuální, vliv Dostojevského a Kafky.
Případ profesora Kőrnera – román, židovský intelektuál trpí komplexem méněcennosti. Touha po splynutí s okolím ho žene k silným osobnostem, kolem nichž se slabošsky ovíjí. Vyslechne posudek o smrtelnosti své cukrovky z úst svého přítele lékaře ve chvíli, kdy zjistí, že má poměr s jeho ženou.Postupující choroba ho nutí ke krokům, které ještě více podlamují jeho fyzický a duševní stav. Vysnil si svůj svět, kde je hrdinou velkých činů. V předtuše blížící se smrti se znovu přibližuje se svou ženou, snaží se pomoci zběhlému studentu, na jehož vyloučení má podíl viny. Každý jeho čin se mění v opak jeho dobrého úmyslu.Ve chvíli, kdy se potvrdí mylná diagnóza, nešťastnou náhodou umírá.
Žhář – patnáctiletý Kamil prožívá pubertální krizi. Je osamocený, nepochopený, poměry v rodině jsou odcizené. Dívka Dora si začne s Kamilem eroticky zahrávat, současně ho ale pokořuje. Kamil trpí svou ošklivostí, chce dokázat Doře svou hodnotu, využívá náhodného požáru ve městě a píše dva paličské listy. Jenže právě psychózy kolem oněch listů využívají tři žháři, kteří si vyřizují své účty. Román končí přelomem ve vztahu matky a hráz cizoty v rodině se začíná bortit.
Dobročinný večírek, Všeobecné spiknutí – umělecky vynikající romány.

Jaroslav Havlíček (1896-1943)
Vynikající spisovatel, jehož dnešní doba opětovně objevuje. Oproti evropskému a intelektuálně orientovanému psychologickému románu Hostovského je spíše ryze českým spisovatelem. V jeho knihách jsou rozmanitě degenerovaní jedinci, je mistrem v sugestivním líčení tragických lidských osudů, vypráví střízlivě, bez patosu, až téměř chladnokrevně.
Petrolejové lampy – dramaticky gradovaný příběh vitální Štěpánky Kiliánové, sice nehezké, ale smyslové a citové, která touží po ukojení svých snů. Touha po dětech a po sňatku ji vžene do manželství s cynickým, zatrpklým bratrancem.
Neviditelný – román, klenot naší literatury. Monotónně pochmurný příběh o dědičném šílenství měšťanského domu Hajnů, do něhož se přižení sobecký a chladnokrevně vypočítavý Petr Švejcar. Střetává se však s degenerovaným člověkem, členem rodiny, který zasahuje do jeho vlastního osudu. Ten se totiž domnívá být neviditelným a naruší manželské soužití obou mladých lidí. Petrovi se hroutí jeho plány a nakonec ani on neujde zhoubě rodu, když nejprve ztrácí ženu a duševně je postižen i jeho syn. Psychologický příběh je líčen s vysokou slovesnou kulturou, formou retrospektivy, kdy jsou neustále konfrontovány dvě krajní psychické polohy – chladná racionalita a fantasmagorické šílenství. Etické řešení celého příběhu dává jasně najevo – faleš a bezcitnost jsou tu potrestány způsobem, který má symbolickou platnost.
Ta třetí, Helimadoe – název románu je sestaven ze začátečních písmen jmen pěti dcer ovdovělého a podivínského vesnického lékaře, dirigujícího život svých dětí tak, že jim předěluje povinnosti v pravidelných turnusech, ty se nakonec osvobodí.
Filmové adaptace – Petrolejové lampy (Herz), Prokletí domu Hajnů, Helimadoe..."

Obsahuje věcné chyby ve jménech.