1.	Charakteristika doby, příčiny a předpoklady národního obrození

2.

1. etapa

2.1	Josef Dobrovský

2.2	Václav Matěj Kramerius

2.3	František Martin Pelcl

2.4	Antonín Jaroslav Puchmajer

2.5	Úloha divadla

2.5.1

V.K. Klicpera

2.5.2

V.N. Štěpánek

3.	2. etapa: útočná

3.1	Josef Jungmann

3.2	Pavel Josef Šafařík

3.3	František Palacký

3.4	Jan Kollár

3.5	František Ladislav Čelakovský

3.6

Rukopisy

4.

3. fáze

“-společenské hnutí s cílem obnovit spisovnou ČJ, vědu, kulturu, vytvořit samostatný český stát
- proces utváření novodobého českého národa a kultury, osvobozenecký boj

příčina: po bitvě na Bílé hoře dochází k úpadku češtiny- vytlačována ze škol, úřadů, divadel, literatury, tisku- čeština bez spisovné formy, řečí chudiny, venkovanů,úředním jazykem němčina
politicky nepříznivá situace: germanizace, centralizace, utužení moci

předpoklady, změny ve společnosti: přechod od feudálních stavovských struktur k moderní občanské společnosti, nástup kapitalismu, reformy Marie Terezie a Josefa II.: 1781 toleranční patent: zrušeno nevolnictví, lidé se mohou volně pohybovat - velký příliv česky mluvících lidí do měst, náboženská svoboda (1773 zrušení jezuitského řádu), 1774- zavedení povinné školní docházky, školství přechází z církve na stát, průmyslová revoluce

zdroje:
osvícenství
liberalismus= politický směr prosazující svobodu osobnosti, rovnost lidí
revoluční nálady
panslavismus= myšlenka slovanské vzájemnosti- vědomí jazykové, kulturní příbuznosti, společný původ – naivní víra v pomoc Ruska
vědomí slavné minulosti, tradic
lidová slovesnost- lidové sběratelství, zájem o lid, studium jeho jazyka,

- nositelem hnutí česká buržoazie, inteligence ze středních a lidových vrstev
- opora v literatuře, vědomí slavné minulosti- vyzdvihován Karel Iv., husitství, velký význam dějepisectví, vydávání děl z předbělohorské doby, vznik muzeí: 1814- Slezské muzeum v Opavě, 1816- Moravské muzeum v Brně, 1818- České muzeum
- oživení divadla, vědy ( jazykověda, historie):
1774 -Královská česká společnost nauk (členové Dobner, Pelcl)
1831- Matice česká- pro rozvoj česky psaného písemnictví
Česká expedice-nakladatelství českých textů a knih, zakladatel M.V. Kramerius, noviny, časopisy: Krameriovy c.k. vlastenecké noviny s přílohou Pražský posel, Pražské noviny, Česká včela ( Čelakovský), Národní noviny ( Borovský), Květy ( Tyl),

periodizace: 1. etapa: 70.léta 18 st.-poč.19.st. obranná (defenzivní)
2. etapa: poč. 19. st.-20. léta 19. st. ofenzivní (útočná)
3. etapa: 20.-40. léta 19. st. (český romantismus)
4. etapa: 50. léta 19. st. (Bachův absolutismus)

První etapa (70.léta 18.st- poč. 19.st.)- generace vědců
- vliv osvícenských myšlenek
- cílem čelit germanizaci,zabránit šíření němčiny, obnovit český jazyk- rozvíjela se jazykověda, vzorem veleslavínská ČJ- vydávají se obrany (Balbín, Thám), zájem o české dějiny- shrnutí poznatků o českých dějinách, literatuře a jazyku
- vědecká zásada Dobrovského- obracet se k pramenům ( ad fontes)

Josef Dobrovský
- jazykovědec a literární historik, studium filozofie, teologie- jako kněz nepůsobil
- stal se vychovatelem u Nosticů
- studijní cesty: Rusko, Švédsko
- nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění: psal latinsky, německy- kritizován za malou míru vlastenectví
- zakladatel slavistiky = věda o slovanských kulturách a jazycích, podporoval myšlenku slovanské vzájemnosti: Základy jazyka staroslověnského- latinsky, staroslověnštinu mylně považoval za prajazyk Slovanů
- dílo: položil základy novočeského spisovného jazyka, usiloval o ustálení jazykové normy: Podrobná mluvnice češtiny - v němčině, návaznost na češtinu Bible kralické, navrhl analogickou úpravu pravopisu (vzory, koncovky,...)
dvojdílný česko-německý slovník
Dějiny českého jazyka a literatury - lit. historie- německy, za vrchol lit. považuje období veleslavínské
- Česká prozodie- propagoval přízvučný systém
- zakladatelem české vědy (důraz na fakta), jako 1. odmítl pravdivost RKZ.

Václav Matěj Kramerius -vydavatel, knihkupec, novinář: Kramériusovy ck. vlastenecké noviny, nakladatelství Česká expedice: vydávání světových autorů, zábavné prózy, úpravy starších děl pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic)

Gelasius Dobner- historik, propagátor kritické metody v dějepisectví, psal německy, latinsky- do latiny přeložil Hájkovu kroniku, upozorňoval na její faktografickou nespolehlivost

František Martin Pelcl- jazykovědec, první profesor ČJ na univerzitě, dílo: Nová kronika česká
Poezie:- módní anakreontská témata (víno, ženy, láska) – lyrika
- vycházely almanachy – více autorů v celé knize"

Část textu je vložena ve formě tabulky.