1.	Charakteristika národního obrození

2.	Členění národního obrození

2.1.	Zdroje národního obrození

2.2.	Fáze národního obrození

3.	Představitelé 1. a 2. generace národního obrození (Dobrovský, Jungmann, Palacký, Šafařík)

3.1.	Josef Dobrovský

3.2.	Josef Jungmann

3.3.	František Palacký

3.4.	Pavel Josef Šafařík

4.	Úloha divadla a novin při šíření obrozeneckých ideálů

5.	Rukopisy a jejich význam

5.1.	Rukopis královédvorský

5.2.	Rukopis zelenohorský

6.	Myšlenka slovanské vzájemnosti v díle Jana Kolára a Františka Ladislava Čelakovského

6.1.	Jan Kollár

6.2.	František Ladislav Čelakovský

"f) Myšlenka slovanské vzájemnosti v díle J. Kolára a Františka Ladislava Čelakovského

Jan Kollár

Narodil se v roce 1793 a zemřel v roce 1852. Původem je Slovák, studuje v Německu v Jeně a seznamuje se s myšlenkou slovanství. Slovanská shumanělost. Myšlenku poznává v době, kdy byl zbit svými spolužáky. Vrací se spět do Prahy. Je to spolupracovník od Šafaříka a Palackého.

Básně - je to jeho první básnická sbírka. Sbírka sonetů. Sonet - znělka. Věnoval to své ženě Míně.

Slávy dcera - vzniká pod dojmem Božské komedie. Je složena ze tří zpěvů a jednoho předzpěvu. Základem se stala představa básníka o pouti slovanskými zeměmi, kterými ho provází jeho milá Míňa, která se mu postupně stává jen vzpomínkou, protože se mu postupně jenom vzdaluje. Ve zpěvech líčí putování po slovanských zemích. 1. Oddíl se jmenuje
Sála - do tohoto zpěvu vložil vzpomínku na pobyt v Sasku
Labe - do tohoto oddílu vložil vzpomínku na přechodný pobyt v Praze.
Dunaj - poprvé se objevuje milostná lyrika a touha po milence a rodném Slovensku.
Motivem zpěvů je láska k Míně a potom k neznámé milence a láska ke Slovensku. Motiv vlastenectví a slovanství. Tři zpěvy vznikly v roce 1824. V roce 1832 rozšířil zpěvy ještě o další dva
Slovanským peklem - zde se dostanou všichni nepřátelé Slovanů, hlavně němci. Je zde předzpěv - Je to žalozpěv na to, že pokaždé ve slovanské věci zvítězí zlo nad spravedlností.
Slovanským rájem - zde se dostanou všichni zasloužilí Slované. Děj této básně je, že ohyně Sláva si na posezení bohů stěžuje, jaké křivdy museli Slované vytrpět v minulosti. Bohové rozhodnou, že bůh Milek (milosti) syn Lady (slovanstva) stvořil dceru Slávu. Dcera byla (Mína). Dcera odčiní křivdy napáchané na Slovanech. Aby dostala Slovany na nejpřednější místa a národy světa. Mína - symbol slovanstva.

Literárnej souvislosti mezi kmeny a nářečími slovanskými - myšlenka vlastenectví, myšlenka svobody a oproštění všech národů slovanských a spojení v jednom státě a to státě ruském. Naznačuje jaký způsob myšlení má Kollár - rusofilní - úchylnost k Rusku. Myšlenka Slávy dcery.

Posledním dílem je dílo
Paměti - autobiografické."