1.	Jazyk a získávání informací

2.	Jazyk a racionální studium textu. Zpracování informací.

3.	Původ a vývoj jazyka

4.	Vývoj českých slov

5.	Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj

6.

Pravopis

7.	Rozvrstvení jazyka

8.	Význam slova a jeho složky

9.	Nářečí a nadnářeční útvary

10.	Jazyk spisovný a nespisovný. Slohové rozvrstvení jazykových prostředků

11.	Slovní druhy a principy jejich třídění

12.	Pravopis, vztah mezi grafickou a zvukovou stránkou jazyka

13.	Pravopis, vztah mezi zvukovou a gramatickou stránkou jazyka

14.	Mluvnická stavba věty, větné vztahy

15.	Odborný styl - jazyková kultura

16.	Publicistický styl

17.	Úvaha, úvahový postup

18.	Výklad, výkladový postup

19.

Popis

20.

Referát

“Vztah zvukové a grafické stránky jazyka

- fonetika
- hlásky - čtou se pokaždé jinak ([n] - maminka x den)
fonémy - zvukové jednotky schopné rozlišit význam slov nebo tvarů
fonologie - zabývá se fonémy
ortofonie - věda o správné artikulaci hlásek
ortoepie - stanovuje pravidla spisovné výslovnosti

Pravopis, vztah mezi zvukovou a gramatickou stránkou jazyka
Vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, pravopis
Grafická stránka jazyka
Písmo - soubor grafických značek
Pravopis - ustálené zásady, jak se má písemných znaků používat
- psaný projev má fci: -
a)zaznamenávací
b)vybavovací
Grafém - odpovídá v psaném projevu fonému
Hlavní principy českého pravopisu:
- foném = grafém
- odchylky: i a í = i,y nebo í,ý
ú = ů,ú
ě je variantou grafému e v některých pozicích
foném ch se zaznamenává pravopisnou spřežkou

Pravopis závislý na výstavbě věty:
Úkol interpunkce:
a) označit hranice mezi větnými celky
b)členit větný celek tak, aby byla zřetelná i významová stavba

Tečka, otazník, vykřičník:
a) Vyznačují hranice mezi větnými celky
b) charakterizují větu podle komunikačního záměru pisatele

V souvětí se věty oddělují čárkou, ta se nepíše když:
a) věty jsou spojeny souřadně
b) vztah mezi větami je slučovací
c) věty jsou spojeny spojkami a, i, ani, nebo a to v poměru

Mluvnická stavba věty, větné vztahy

věta = slova, která jsou uspořádaná do uzavřeného celku, tj. slovní vyjádření myšlenky
věta - stránka:
- významová (obsahová)
- formální
- týž obsah lze vyjádřit různou formou
Věty podle obsahu
- oznamovací
- tázací
- rozkazovací
- přací
- zvolací - vyslovíme-li kteroukoli větu jako zvolání
- větná schémata - tvoří systém
Větné vztahy:
1) Poměr slučovací: věty jsou si významově rovnocenné
- spojky: a, i, ani, potom
- také, i-i, ani-ani, hned-hned, jednak-jednak
2) Poměr slučovací: druhá věta stupňuje, zesiluje nebo jinak zdůrazňuje obsah věty první
- spojky: ba, dokonce, ba i, dokonce i, nejen-nýbrž (i), nejen-ale (i)
3) Poměr odporovací: obsah druhé věty se staví proti obsahy věty první
- spojky: avšak, však, nýbrž, jenže, ale ,leč, sice-ale
- někdy též: a
4) Poměr vylučovací: obsah vět se navzájem vylučuje. Buď platí věta první nebo druhá.
- spojky: nebo, anebo, či, buď-nebo, buď-buď, buď-anebo
5) Poměr příčinný: druhá věta vyjadřuje příčinu, důvod nebo vysvětlení obsahu věty první
- spojovací výrazy: neboť, vždyť, totiž
6) Poměr důsledkový: druhá věta vyjadřuje důsledek věty první
- spojovací výrazy: proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, tak, a tak"