1.	Národní obrození.

1.1	Vlastenecké divadlo

1.2	Stavovské divadlo

1.3	Josef Kajetán Tyl

2.

Májovci

2.1	Vítězslav Hálek

2.2	Jan Neruda

3.

Lumírovci

3.1	Jaroslav Vrchlický

3.2	Julius Zeyer

4.	Generace Národního divadla

4.1	František Adolf Šubrt

4.2	Ladislav Stroupežnický

4.3	Gabriela Preissová

4.4	Alois a Vilém Mrštíkové

4.5	Alois Jirásek

“GENERACE NÁRODNÍHO DIVADLA
Plány na vytvoření samostatné české divadelní scény vznikly už v pol.19.stol., byly zahájeny veřejné sbírky, které umožnily v r.1862 otevření Prozatimního divadla, které existovalo až do r.1883. 1868 byl položen základní kámen ke stavbě Národního divadla, 1881 bylo slavnostně otevřeno Smetanovou Libuší, poté vyhořelo, znovu otevřeno 1883 opět Smetanovou Libuší.
Na výzdobě ND se podíleli tehdejší přední čeští umělci, někdy označováni jako generace ND:
Architekt Josef Zítek, malíři Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais (opona), Václav Brožík, František Ženíšek, sochař J.V.Myslbek a hudebníci B.Smetana, A.Dvořák, Z.Fibich.

FRANTIŠEK ADOLF ŠUBRT – 1.ředitel ND, ve svých hrách zpracovává sociální tematiku

LADISLAV STROUPEŽNICKÝ
- jeho první významnější hry jsou realistické historické příběhy ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK a
PANÍ MINCMISTROVÁ
- realistickou veselohrou ze života jihočeské vesnice jsou NAŠI FURIANTI – spor dvou
radních o místo ponocného, děj se však stává pouze záminkou pro vytvoření zdařilých typů
venkovanů – hlavně pyšných a tvrdohlavých , ale přitom dobrosrdečných sedláků
(=furiantství)

GABRIELA PREISSOVÁ
- děj svých realistických her umisťuje do Slovácka
= GAZDINA ROBA – venkovská švadlena odchází za svým milencem, ten ji však zklame a ona
spáchá sebevraždu, tato hra se stala podkladem pro operu J.B.Foerstera EVA
= JEJÍ PASTORKYŇA – hl.hrdinkou je chudá žena Kostelnička, která se stará o svou
schovanku Jenůfu (pastorkyni), Jenůfa otěhotní a milenec ji opustí, Kostelnička zabije její
dítě, aby nebránilo dalšímu životu a štěstí Jenůfy, opera: Janáček JENŮFA"

Práce je obsahově nedostatečná.