1.	Mezopotámie

2.

Egypt

3.

Indie

3.1	Ttexty spjaté s buddhismem

3.2

Lyrika

4.

Čína

5.

Arábie

6.

Persie

7.

Palestina

7.1

Bible

8.

Antika

9.

Řecko

9.1	Archaické období (9. - 6. st. př. n. l.)

9.1.1

Homér (8. st. př. n. l.)

9.1.2

Hesiodos

9.1.3

Aisópos = Ezop (6. st. př. n. l.)

9.1.4

Lyrika

9.1.4.1

Sapfó (přelom 6. a 7. st. př. n. l.)

9.1.4.2

Anakreón (6. st. př. n. l.)

9.1.4.3

Pindaros (5. - 6. st. př. n. l.)

9.2	Attické období (5. - 4. st. př. n. l.)

9.2.1

Klasické attické drama

9.2.2

Attická tragédie

9.2.2.1

Théspis (6. st. př. n. l.)

9.2.2.2

Aischylos (525 - 455 př. n. l.)

9.2.2.3

Sofokles (asi 496 - 406 př. n. l.)

9.2.3

Attická komedie

9.2.3.1

Aristofanes (asi 446 - 388 př. n. l.)

9.2.4

Historie = dějepisectví

9.2.4.1

Herodotos (asi 5. st. př. n. l.)

9.2.4.2

Thukydides (5. st. př. n. l. - mladší než Herodotos)

9.2.5

Rétorika = řečnictví

9.2.5.1

Isokrates

9.2.6

Filosofie

9.2.6.1

Sokrates (469 - 399 př. n. l.)

9.2.6.2

Platón (427 - 347 př. n. l.)

9.2.6.3

Aristoteles

9.3	Helénistické období (4. - 1. st. př. n. l.)

9.3.1

Drama

9.3.1.1

Menandros (4. - 3. st. př. n. l.)

9.3.2

Poezie

9.3.2.1

Theokritos (300 - 260 př. n. l.)

9.3.3

Epikurejská filosofie

9.3.4

Stoická škola

9.4	Římské období (1. st. př. n. l. - 529 n. l.)

9.4.1

Lukianos (asi 120 - 180)

9.4.2

Plutarchos (asi 50 - 120)

10.

Řím

10.1	Archaické období (3. - 2. st. př. n. l.)

10.1.1

Livius Andronicus (280 - 207 př. n. l.)

10.1.2

Titus Maccuis Plautus (251 - 184 př. n. l.)

10.1.3

Publius Terentius Afer (asi 195 - 159 př. n. l.)

10.1.4

Cato (234 - 149 př. n. l.)

10.1.5

Satira

10.1.5.1

Lucilius (180 - 101 př. n. l.)

10.2	Klasické období (1. st. př. n. l. - 14. n. l.)

10.2.1

Cicero (106 - 43 př. n. l.)

10.2.2

Gaius Julius Caesar (100 - 44 př. n. l.)

10.2.3

Gaius Valerius Catullus (84 - 54 př. n. l.)

10.2.4

Poezie

10.2.4.1

Publius Vergilius Maro (70 - 19 př. n. l.)

10.2.4.2

Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. - asi 18 n. l.)

10.2.4.3

Quintus Horatius Flaccus (65 - 8 př. n. l.)

10.3	Postklasické období (14 - 5. st. n. l.)

10.3.1

Lucius Annaeus Seneca (4. př. n. l. - 65 n. l.)

10.3.2

Decimus Iunis Iuvenalis (50 - 127 n. l.)

10.3.3

Marcus Valerius Martialis (asi 40 - 104 n. l.)

10.3.4

Gaius Petronicus (? - 60 n. l.)

10.3.5

Publius Cornelius Tacitus (asi 55 - 120 n. l.)

“klasické období (1. st. př. n. l. - 14. n. l.)
- zlatý věk římské literatury

CICERO (106 - 43 př. n. l.)
- významný řečník a politik
- proslul veřejnými řečmi - soudní, žalující, politické, obhajující
- jeho jazyk a sloh jsou považovány za vrchol klasické latiny
GAIUS JULIUS CAESAR (100 - 44 př. n. l.)
- císař římský
- podporoval umění
- dílo: Zápisky o Válce Galské (52 - 51 př. n. l.)
- jeho osobní vzpomínky na dobývání Galie + pohledy do života Keltů než je ovládli Římani

GAIUS VALERIUS CATULLUS (84 - 54 př. n. l.)
- významný básník, pocházel ze zámožné rodiny a pohyboval se ve vznešených kruzích
- založil mladořímskou školu
- jeho nejživější verše jsou milostné
- dílo: O lásce k milence Lesbii
- tragickou rozporuplnost básníkovi lásky vyjadřuje verš “Odi et amo”
(nanávidím a miluji)
- v překladu do češtiny se Otakar Smrček drží antické formy tohoto díla

Poezie
- významný literární žánr této doby

PUBLIUS VERGILIUS MARO (70 - 19 př. n. l.)
- přežil svou dobu
- byl velmi oblíbený básník jak v Antice tak ve středověku
- dílo: Zpěvy pastýřské = Bukolika
- v této sbírce navazuje na Theokritovy idyly
- obsahuje 12 básní tzv. bukolické poezie
Zpěvy rolnické = Georgika
- zbásněné zemědělské rady
- tato sbírka je hodně ovlivněna eposem Práce a dni od Hesioda

Aeneis
- český název: V Aeneidě
- epos - řecká Homérovská inspirace
- hlavní hrdina Aeneas - trójský hrdina, který je považován za mýtického praotce Římanů
- statečný, spravedlivý, laskavý a rozvážný, zbožný poslušný
- představuje ideálního římského občana a ideálního středověkého rytíře
- tématicky má dvě části - 1. část - Aeneas bloudí po skončení Trojské války, prožívá různá dobrodružství a hledá novou vlast
- tématická podobnost s Odysseou
- 2. část - válečná epizoda, Aeneas bojuje na italském území, nakonec vítězí a zakládá město v Latiu
- tématická podobnost s Iliadou

PUBLIUS OVIDIUS NASO (43 př. n. l. - asi 18 n. l.)
- pocházel ze zámožné rodiny
- byl velmi slavný už za svého života - 10x vyhrál básnickou soutěž
- pohyboval se v nejvyšších kruzích
- 8 n. l. - náhle vypovězen do Tomidy - nehostinné město, obyvatelé nevzdělanci - Ovidius zdrcen - odraz v jeho díle - nářky a žalozpěvy
- 14 n. l. - výměna císařů, ale Ovidius milost nedostal
- byl vynikající vypravěč - velká fantazie, obrazotvornost, živé vyprávění
- hrdiny polidšťoval, povrchnost - jde mu o pobavení čtenáře
- dílo: milostná poezie
Heroides
- český název: Listy heroin
- sbírka 15 fiktivních dopisů milenek nebo manželek mytologických hrdinů, kteří je na dlouho opustili - Penelopé Odysseovi, Médea Iasónovi, Dídó Aeneovi,…
- obsahem těchto dopisů je nešťastná láska, odloučení, žárlivost a prosby o návrat
- v těchto dopisech hrdinky ztrácejí své hrdinské vlastnosti - polidšťuje je
- výborně vystihnutá psychologie žen

Umění milovat (2 př. n. l.)
- parodie na didaktickou poezii
- 3 části: nalezení předmětu lásky, rady jak lásku získat a rady jak si lásku udržet
- rady dostávají nejprve muži a pak ženy
- aktuální i dnes, protože s lehkostí a vtipem ztvárnil Ovidius ožehavá témata
- „Tmavá se hodí k bílé pleti (i Bríseově dceři slušela, i tehdy, když padla do zajetí, v temném oděvu kráčela), bílá se k tmavé pleti hodí (Andromedo, jak ses líbila, když bíle oděna z lodi na pevnou zem jsi vkročila)

verše s mytologickými náměty
Proměny
- zde Ovidius zpracoval téměř 250 bájí, které časově uspořádal
- ústřední motiv - proměna člověk v něco nesmrtelného (bůh, hvězda, kámen)
Ceasarova duše se změnila v kometu
- báje: Potopa světa, Daidalos a Ikaros,…
verše z vyhnanství
- oficiálně vyhoštěn za nemravné verše ve svých dílech
- byl zapleten do polit. událostí (aféra kolem císaře) - změna charakteru jeho tvorby

Žalozpěvy = Elegie
- obsahuje pět knih, jeho životopis (konec 4. knihy), nářky nad osudem a hrůzami kraje v okolí Tomidy, prosby o zmírnění osudu, obrací se na manželku a na přátele (bez jmen)

Listy z Pontu
- básnické dopisy s podobným obsahem jako žalozpěvy

- shrnutí: Ovidius je jeden z nejnadanějších římských básníků, ale poezie je pro něj především hra. V Evropě oblíben v renesanci a humanismu. Jeho sbírka proměny inspirovala výtvarné umění. U nás inspiroval Vrchlického. Jeho epigoni (napodobovatelé) jsou Zeyer, Machar, J. Karásek - moderna"