1.	Mimoevropská „středověká“ literatura

1.1

Indie

1.2

Persie

1.3

Arábie

1.4

Čína

1.5

Japonsko

2.	Středověká literatura v Evropě

2.1	Středověk (476 - 1492)

2.2	Světská literatura

2.2.1

Dvorská (kurtoazní) lyrika

2.2.2

Ostatní lyrika

2.2.3

Epika

2.3

Anglie

2.3.1

Epos Beowulf (±1000)

2.4

Francie

2.4.1

Píseň o Rolandovi

2.4.2

Gautier De Chatillon

2.5

Německo

2.5.1

Píseň o Nibelunzích (12. st.)

2.6

Španělsko

2.6.1

Píseň o Cidovi (± 1140)

2.7	Severská literatura

2.7.1

Edda (7. - 13. st.)

2.8

Rusko

2.8.1

Slovo o pluku Igorově (12. st. nebo falzum)

3.	Písemnictví na našem území (60. léta 9. st. - 1 st.)

3.1	Staroslověnské písemnictví (9. st.)

3.1.1

Staroslověnské písemné památky

3.2	Zápas staroslověnštiny s latinou (10. - 11. st.)

3.2.1

Písemnictví

3.2.2

Staroslověnská literatura

3.2.3

Hospodine, pomiluj my (přelom 10. a 11. stol.)

3.2.4

První stsl legenda o sv. Václavu = Život sv. Václava (10. st., nejstarší opis z 14./15. st.)

3.2.5

Druhá stsl legenda o sv. Václavu (poč. 11. stol.)

3.2.6

Latinská literatura

3.2.6.1

Fuit in provincia Bohemorum (konec 10. stol.)

3.2.6.2

Vita et passio sancti Venceslai et sancte Ludmilae aviaeevius

3.2.6.3

Vídeňské glosy a Svatořehořské glosy (přelom11. a 12. stol.)

3.3	Vítězství latiny a počátky lit. užití češtiny (12. - 13. st.)

3.3.1

Dějepisectví

3.3.1.1

Kosmas (1045 - 1125)

3.3.2

Liturgické drama

3.3.2.1

Návštěva božího hrobu

3.3.3

Počátky lit. užití češtiny

3.3.3.1

Píseň sv. Václave (konec 12. stol.)

3.3.3.2

Ostrovská píseň

3.4	Rozvoj česky psané literatury (konec 13. - poč. 15. st.)

3.4.1

Počátky rozvoje česky psané literatury

3.4.2

Světská epika

3.4.2.1

Alexandreida (před r. 1300)

3.4.2.2

Kronika takřečeného Dalimila (1310 - 1314)

3.4.3

Duchovní lyrika = modlitby a žalmy

3.4.3.1

Kunhutina modlitba (kolem r. 1300)

3.4.3.2

Spor duše s tělem (20. léta 14. stol.)

3.4.3.3

Buoh Všemohoucí, Jezu Kriste, ščedrý kněžě

3.4.4

Duchovní epika

3.4.4.1

Legenda o Jidášovi = Apokryf o Jidášovi (poč. 14. stol.)

3.4.5

Světská lyrika = milostné písně

3.4.5.1

Kudy sem já chodila

3.4.6

Latinské písemnictví Zbraslavská kronika

3.5	Vrchol středověké literatury (pol. 14. stol. - poč. 15. stol.)

3.5.1

Karel IV.

3.5.2

Legenda o sv. Prokopu (60. léta 14. stol.)

3.5.3

Život sv. Kateřiny (60. léta 14. stol.)

3.5.4

Středověká mystika

3.5.5

Drama

3.5.5.1

Mastičkář (40. léta 14. stol.)

3.5.6

Makarónská poezie

3.5.7

Staročeská satira

3.5.7.1

Hrádecký rukopis (60. léta 14. stol.)

3.5.7.2

Desatero kazanie božie

3.5.7.3

Satiry o řemeslnících a konšelích

3.5.7.4

O lišce a džbánu

3.5.7.5

Podkoní a žák (konec 14. stol.)

3.5.7.6

Nová rada (90. léta 14. stol)

3.5.8

Cestopisy

3.5.8.1

Mandevillův cestopis

3.5.8.2

Milion

3.5.9

Alegorický spor

3.5.9.1

Tkadleček aneb hádka milence s neštěstím

3.5.10

Světská zábavná literatura

3.5.10.1

Tristan a Isolda

“zápas staroslověnštiny s latinou (10. - 11. st.)
- období Přemyslovského státu - rozvoj stsl

Písemnictví
- mělo kněžský řád - bohoslužebné texty, legendy o svatých, kázání
- převažovalo receptivní (nepůvodní) písemnictví
- středisky vzdělanosti byly kláštery
- texty psali kněží, opisovali knihy, rozvíjela se iluminace (knižní malba)
- vznikají legendy - hrdinou je světec
- legendy často oslavovali vládnoucí rod Přemyslovců - o Václavovi a Ludmile, kteří byli zavražděni při boji o moc, v legendách je to podáváno jako smrt křesťanských mučedníků
Sázavský klášter - založen roku 1032, do r. 1097 stsl bohoslužba, pak byl klášter odňat slovanským mnichům a dosazeni latinští

Staroslověnská literatura
Hospodine, pomiluj my (přelom 10. a 11. stol.)
- stsl původ, ale byla počešťována
- ve středověku plnila funkci hymny - Karel IV. si ji nechal zpívat při korunovaci
- časem zlidověla - hl. v 15. st.
- husité ji zpívali jako válečnou píseň
- obsahově je to prosba za spasení, úrodu a mír

První stsl legenda o sv. Václavu = Život sv. Václava (10. st., nejstarší opis z 14./15. st.)
- hrdinou je Přemyslovec Václav, který je líčen jako vzor panovníka a jako světec
- je to prosté historické vypravování
- další postavy: Tuža, Čestu, Tiva a Hněvsa - Václavovi vrazi Vratislav - otec Václava, Drahomíra - Matka Václava, Ludmila - Václavova babička, Boleslav - Václavův bratr
- základní motivy: Václavovo dětství - křest, jeho vzdělání a vražda
- Václav zemřel - legenda - Boleslavovi našeptal sám ďábel, aby ho nechal zabít v chrámových vratech až půjde na jitřní bohoslužbu
- skutečně - Boleslav chtěl trůn, proto zosnoval spiknutí

Druhá stsl legenda o sv. Václavu (poč. 11. stol.)
- podobné motivy jako v 1. stsl legendě o sv. Václavu
- složitější jazyk - latinské předlohy - např. Gumpoldova legenda
- uvádí množství zázraků

Latinská literatura
- vznik pro naše potřeby od pol. 10. století (Pražské biskupství)
- vznikají legendy

Fuit in provincia Bohemorum (konec 10. stol.)
- český název: Byl v zemi české
- hl. postava sv. Ludmila, která byla zavražděna Drahomírou, podle legendy to byl ďábel
- objevují se zde legendistická klišé
Vita et passio sancti Venceslai et sancte Ludmilae aviaeevius
- český název: Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
- známa pod názvem Kristiánova legenda
- autor se v díle představuje jako Kristián, příbuzný druhého pražského biskupa Vojtěcha
- autorství je sporné - J. Dobrovský to považuje za podvrh
- spory o dataci - 10. nebo 12. nebo 14. století
- nejvytříbenější jazyk a mnoho legendistických klišé
- „žaláře a šibenice za dřívějších časů postavené a až do jeho doby stojící skácel, sirotky,vdovy, chudé, lkající a raněné neúnavně utěšoval,…“

Vídeňské glosy a Svatořehořské glosy (přelom11. a 12. stol.)"