1.	Národní obrození

2.	Regresivní fáze (1770 - 1806)

2.1	Jazykověda

2.1.1

Josef Dobrovský (1753 - 1829)

2.2	Publicistika

2.2.1

Václav Matěj Kramerius (1753 - 1808)

2.3

Divadlo

2.3.1

Václav Thám (1765 - 1816)

2.3.2

Prokop Šedivý (1764 - 1810)

2.4

Básnictví

2.4.1

Václav Thám (1765 - 1816)

2.4.2

Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 - 1820)

2.4.3

Šebestián Hněvkovský (1770 - 1847)

3.	Progresivní fáze (1806 - 1830)

3.1

Divadlo

3.1.1

Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859)

3.1.2

Matěj Kopecký (1775 - 1847)

3.2

Rukopisy

3.2.1

Rukopis Královédvorský (ze 13. stol.)

3.2.2

Rukopis Zelenohorský (z 10. stol.)

3.2.3

Pravost rukopisů - 3 fáze

3.2.4

Václav Hanka (1791 - 1861)

3.2.5

Josef Linda (1792 – 1834)

3.3	Josef Jungmann (1773 - 1847)

3.4	Pavel Josef Šafařík (1795 - 1861)

3.5	František Palacký (1798 - 1876)

3.6

Poezie

3.6.1

Jan Kollár (1793 - 1852)

3.6.2

František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)

“progresivní fáze (1806 - 1830)
- tvoří se hodnotná díla v českém jazyce - věda i umění
- čeština se používá
- rozvoj jazykovědy, divadla, historie a poezie
- generace J. Jungmanna
- čilý společenský život, vycházejí noviny a časopisy
- slovanská myšlenka (Herder)  se rozvinula do představy všeslovanské vzájemnosti, představa jednotné slovanské říše pod vedením Ruska (nejsilnější Slovanská země) - Kollár
- v Evropě byl vůdčím myšlenkovým směrem preromantismus
- projevil se i u nás - zájem o lid a folklór, důraz na cit, vznik literárních podvrhů
- objev pojmu „dohánění Evropy“ - dokazování na překladech, že čeština je schopna vyjádřit vše

Divadlo
VÁCLAV KLIMENT KLICPERA (1792 - 1859)
- původním povoláním řezník
- ovlivnil J. K. Tyla
- dodnes hraný - optimistické hry, vtipné zápletky, živý jazyk
- psal historické a rytířské hry, frašky, komedie i hry ze současnosti
- dílo: Rohovín čtverrohý
- hl. hrdina Rohovín se posmíval 3 malířům - sázka, že Rohovína nepustí s jeho
jménem do Drážďan. Rohovín sázku o 100 dukátů přijal. Malíři Rohovína předjedou a
dojedou do Drážďan jako první. Představí se u hranic jako Jednorohý, Dvourohý,
Třírohý. Stráž je rozzlobená. Potom přijede i Rohovín Čtverrohý, který je zatčen. Jeden
z malířů se u stráže přimluví a Rohovín je propuštěn na svobodu. Rohovín tedy sázku
prohrál a musí zaplatit 100 dukátů

Veselohra na mostě, Divotvorný hrnec, Hadrián z římsů

- rozvoj loutkového divadla
MATĚJ KOPECKÝ (1775 - 1847)
- upravoval dramatické texty od různých autorů, např. Faust
- jeho potomci pokračují v tradici dodnes

Rukopisy
- fenomén, který přesáhl dobu NO až do 20. století
- preromantismus a romantismus vytvářejí kult minulosti - národy, které nemají dostatečně staré
památky se snažily vyrovnat národní sebevědomí podvrhy (falzifikáty)
- za autory bývají označováni: Václav Hanka a Josef Linda
Rukopis Královédvorský (ze 13. stol.)
- 1817 ohlásil jazykovědec a spisovatel Václav Hanka nález „zlomku rozsáhlejšího
staročeského díla“ v kostele ve Dvoře Králové
- epické básně z české minulosti, lyrické i lyrickoepické básně

Rukopis Zelenohorský (z 10. stol.)
- nalezen na zámku Zelená Hora
- anonymně zaslán r. 1818 do Národního muzea
- těžiště je v epice, zlomek
- jádrem je veršovaná pověst o Libušině soudu nad Chrudošem a Šťáhlavem

- pravost rukopisů - 3 fáze
- při jejich nalezení - r. 1817
- byly přijaty s nadšením - společenská senzace
- napsané na pergamenech, měly vzbuzovat dojem, že jsou torzem velkým epických
sborníků
- J. Dobrovský zpochybnil pravost Rukopisu Zelenohorského
- dva vědci, Palacký a Šafařík přesvědčili českou veřejnost, že rukopisy jsou pravé
- větší pochybnosti se objevují od pol. 19. století - spor mezi obránci a kritiky rukopisů

- 80. léta 19. století
- Jan Gebauer a T. G. Masaryk přinesli vědecké důkazy o nepravosti rukopisů
- jazykové odchylky, názvy středověku cizí
- přínos - inspirace pro další umělce - B. Smetana, J. Mánes, J. Zeyer
- výjevy z rukopisů jsou i ve výzdobě Národního divadla

- 60. léta 20. století
- laboratorní rozbor označil rukopisy z více než 90% za padělky - jde o palimpsesty"