1.

Dětství

2.	Armádní kariéra

3.	První světová válka

4.	Druhá světová válka

5.	Londýnský odpor

6.	Exilová vláda

7.	Nesouhlase se čtvrtou republikou

8.	Alžírská krize a návrat do politiky

9.	Snaha o velmocenskou Francii

10.

Citáty

“ Důvodem návratu de Gaulla byla alžírská krize, která hrozila přerůst v občanskou válku. De Gaulle nevystupoval veřejně už od roku 1955. Žil v ústraní v Colombey-les-Deus-Églises a psal paměti. Jeho návrat k moci přijala francouzská veřejnosti rozpačitě. Národní shromáždění však jmenování generála Charlese de Gaulla potvrdilo a schválilo změnu francouzské ústavy, jež podstatným způsobem rozšiřovala pravomoci ministerského předsedy. De Gaulle byl přesvědčen, že pouze jeho osobní moc může Francii zachránit. V letech 1958-1959 byl předsedou vlády. 1959-1969 byl prezidentem páté francouzské republiky. Pátá francouzská republika byla: státní zřízení Francie od roku 1958, které vytvořil Charles de Gaulle. Posílená moc prezidenta, který je volen na 7 let, jmenuje premiéra, může vládnout pomocí dekretů, může rozpustit parlament, přeložit libovolný problém k referendu apod. Republika v 70. a 80. letech i přes rozpad francouzského společenství prožila léta stabilního ekonomického růstu a prosperity. Ukončil válku v Alžírsku. Za 2. světové války bylo Alžírsko místem bojů. Po vylodění amerických vojsk zde generál de Gaulle 3. června 1943 vytvořil Francouzský výbor národního osvobození. Alžírská demokratická lidová republika se osvobodila z francouzské nadvlády 3. července 1962, kdy francouzský prezident Charles de Gaulle uznal nezávislost země. V roce 1962 poskytl francouzským koloniím nezávislost. V roce 1963 položil s Konrádem Adenauerem základy francouzsko německého sblížení. Francouzský prezident Charles de Gaulle a spolkový kancléř Konrád Adenauer podepsali v Paříži smlouvu o německo francouzské spolupráci – Elysejská smlouva. Smlouvou, v níž se počítalo s pravidelnými setkáními šéfů obou vlád, byly nově uspořádány vztahy smluvních států."

Text není přehledně členěn.