1.	Daňová evidence

1.1

Údaje

2.	Zapisování příjmů a výdajů

3.	Průběžné položky

4.	Evidence majetku a závazků

5.	Kniha pohledávek a závazků

6.	Kniha faktur vydaných a přijatých

7.	Ostatní pohledávky a závazky

8.	Fyzická osoba se stane účetní jednotkou

8.1	Fyzická osoba, jejíž obrat překročil 15 000 000 Kč

8.2	Fyzická osoba se rozhodla dobrovolně vést účetnictví

8.3	Fyzická osoba je zapsána do obchodního rejstříku

9.	Členění účetních/daňových dokladů

9.1	Podle druhů

9.2	Podle počtu dokumentovaných účetních případů

9.3	Podle místa vzniku

10.	Náležitosti účetních/daňových dokladů

10.1	Označení dokladu

10.2	Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků

10.3	Peněžní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství

10.4	Okamžik vyhotovení účetního dokladu – jedná se o okamžik ( datum ), kdy je účetní

10.5	Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s okamžikem vyhotovení

10.6	Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho

11.	Oběh účetních/daňových dokladů a postup při jejich zpracování

11.1	Přezkoušení správnosti

11.2	Příprava k zaúčtování

11.3	Zaúčtování dokladů

11.4	Úschova dokladů

12.	Opravy účetních/daňových zápisů

12.1	Doplňkovým zápisem

12.2	Částečným stornem

12.3	Úplným stornem

“Oběh účetních/daňových dokladů a postup při jejich zpracování

1. přezkoušení správnosti – přezkušováním rozumíme kontrolu účetního dokladu z hlediska věcné ( obsahové ) a formální stránky.
věcná stránka – týká se prověřením správnosti údajů na účetním dokladu a přípustnosti účetního případu, kterého se doklad týká ( například kontrola, zda faktura za nákup zboží odpovídá skutečně dodanému množství, druhu a jakosti, zda byly účtovány smluvené ceny ). Součástí přezkoušení je i početní kontrola, která má ověřit správnost výpočtů, které jsou v účetním dokladu provedeny.
formální stránka – se zaměřuje na ověření úplnosti náležitostí účetního dokladu.

2. příprava k zaúčtování – zahrnuje tyto činnosti:

třídění dokladů – je rozdělení dokladů podle stanoveného hlediska, zpravidla podle druhu ( bankovní výpisy, faktury došlé, faktury vystavené ), případně ještě podrobnější členění ( faktury došlé se rozdělí na přijaté faktury investiční, materiálové, režijní…)
označování dokladů – přidělení určitého číselného, resp. Abecedně číselného označení
evidence – zápis dokladů do pomocných účetních knih ( knihy faktur, pokladní knihy…)
určení účtovacího předpisu – představuje stanovení účtů a jejich stran, na kterých bude doklad zaúčtován včetně uvedených peněžních částek. Účtovací předpis se zapíše do předtisku na účetní doklad nebo na samostatný lístek, který se připojí k dokladu. Na účetní doklad lze otisknout i razítko s předtištěným textem.

3. zaúčtování dokladů
4. úschova dokladů – založení do pořadačů, šanonů
účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí. Podnikatel je povinnen uschovat veškeré účetní písemnosti po dobu stanovenou uschovacími lhůtami. Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vyřazení účetních dokladů, tj. ke skartaci.

Opravy účetních/daňových zápisů

- účetním způsobem, tj. novým účetním zápisem, který musí být doložen příslušným účetním dokladem
- neúčetním způsobem, tj. škrtnutím chybného údaje ( při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku ). K původnímu zápisu se musí přidat poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je zejména vhodný při opravě chybné částky, která byla zaúčtována na správných účtech.

Opravovat zápisy lze těmito způsoby:

a) doplňkovým zápisem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a jejich správné strany. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje příslušný rozdíl.
b) částečným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách. Příslušný rozdíl se zapíše na stejných účtech a na stejných stranách znaménkem mínus.
c) úplným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách. Úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně.

Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové způsoby opravy, po nichž původní zápis zůstane nečitelný."