1.	Zápor, otázka, odpověď

2.	Neurčitý člen

3.	Pomocná slovesa

4.	Podstatná jména

5.

Zájmena

6.	Přítomný čas prostý

7.	Minulý čas prostý

8.	Modální slovesa

9.	Přídavná jména

10.	Přítomný čas průběhový

11.	Budoucí čas

12.	Vyjádření množství a číslovky

13.

Příslovce

14.	Předpřítomný čas

15.	Předpřítomný čas průběhový

16.

Trpný rod

17.	Podmiňovací způsob

18.	Podmínkové věty

19.	Předminulý čas

20.	Druhé futurum, druhé futurum průběhové

21.	Nepřímá řeč

22.

Gerundium

23.	Vztažné věty vedlejší

24.

Předložky

25.

Infinitiv

26.	Rozkazovací způsob

Úryvek:

"MINULÝ ČAS PRŮBĚHOVÝ se tvoří pomocí minulých tvarů be. Významové slvoeso má koncovku –ing.
I was speaking. (Doslovně – Byl jsem mluvící.)
Zápor tvořen pomocí záporky not. I was not cooking.
Otázka tvořena inverzí. Were you waiting?
Krátká odpověď: Yes, I was. No, I wasn´t.

Rozdíly mezi časem min. průběhovým a prostým:
- čas prostý vyjadřáje jednorázový, v minulosti ukončený děj
Yesterday I cooked a good dinner.
- čas průběhový vyjadřuje průběh, trvání děje
Yesterday I was cooking all day long.
- oba časy se často vyskytují ve větě současně, průběhový tvoří pozadí k prostému
While I was cooking, the phone rang.
- dvě činnosti probíhají současně
While Kate was playing, Frank was singing."

INFINITIV

- tvoří se přidáním částice TO před sloveso, odpovídá koncovce –t(i) v češtině
- výjimky, kde je neurčitý způsob bez TO:

a)způsobová slovesa: can, may, must, shall, will, (včetně tvarů should, would, need not)

b)slovesa v infinitivu, následující po zp. slovesech: I can go, I must sit, You may open…

c)po pomocných slovesech do a did v otázce a záporu: I don’t come, They didn’t speak…

d)po smyslových slovesech: see, hear, watch, feel: I hear her sing; She watches Tv…

e)po některých dalších jako let, make, help: let me help you…

infinitiv přítomný minulý
činný prostý (to) call (to) have called
činný průběhový (to) be calling (to) have been calling
trpný prostý (to) be called (to) have been called