1.

Život

2.

Vlivy

3.	Díla a myšlenky

4.

Citáty

"Život

Schopenhauer se narodil 22. února 1788 v Gdaňsku v rodině velkoobchodníka. Ještě v dětství se rodina přestěhovala do Hamburku, malý Artur trávil také nějaký čas u otcova přítele v Le Havru, kde se naučil francouzsky. Už od dětství tedy cestoval a to také do Belgie, Francie, Švýcarska, Německa a Anglie, kde si během půl roku zdatně osvojil anglický jazyk Ve Výmaru se dokonce setkává i s Goethem (jeho matka – spisovatelka se s ním znala). Goethe ho zasvěcoval do nauky o barvách. Poté se vydal na studia do Göttingenu a do Berlína, kde studoval filosofii, medicínu a přírodní vědy. Roku 1829 se usadil v Berlíně a ohlásil své přednášky tak, aby časově kolidovaly s přednáškami slavného Hegela a myslel si, že posluchači přejdou k němu. Stal se ale pravý opak a Shopenhauer se stáhl do ústraní. Dalších deset let strávil v Itálii, Drážďanech. Jeho dílo zůstalo dvě desetiletí bez povšimnutí. Když se v roce 1831 vrátil nazpět do Berlína, vypukla cholera, které podlehl i Hegel, odstěhoval se Schopenhauer do Frankfurtu nad Mohanem, kde setrval do své smrti roku 1860. K přijetí jeho pesimistického pohledu na svět přispělo zejména rozčarování, které v Německu i jinde následovalo po roce 1948. Vláda hegelovské školy skončila a hradba mlčení kolem jeho díla se tedy kolem roku 1950 prolomila a Schopenhauer se stal konečně slavným a uznávaným.
Vlivy:
Jeho ovlivnili – Kant, Platón, indické filosofie, především buddhismus
On ovlivnil - Richard Wagner, v literatuře inspiroval Thomase Manna, do jisté míry též Tolstého, u nás hlavně Ladislava Klímu. Z malířů G. De Chirica a našeho Felixe Jeneweina. Imponoval také Sigmundu Freudovi, ba dokonce Albertu Einsteinovi.
Díla a myšlenky:
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu – touto prací promoval na univerzitě
O vidění a barvách – ovlivněno Goethem
Svět jako vůle a představa – hl. dílo, všechny věci jsou nám dány pouze jako jevy, které pravou povahu světa neprojevují, nýbrž zakrývají. Skrytým metafyzickým základem světa, vševládnou podstatou, je vůle, pouze díky ní můžeme svět poznat do hloubky. Vůle je něco nekonečného, nepřetržitého, neproměnlivého. Nikdy neochabuje, je naším zdrojem energie, která nás pohání. Nejsilnějším projevem vůle je vůle k životu- pokud člověk žije, je to síla, která řídí náš život, a tu poznáme pouze tím, že se obrátíme sami do sebe.
Vůle k životu se u člověka projevuje jako rozmnožovací pud → jakmile je člověk schopen starat se sám o sebe, začne se chtít rozmnožovat.
Láska je jen iluze, jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu.
Sídlo má v podbřišku, je nezávislá na našem rozumu a smyslech, není jimi poznatelná. Každý miluje to, co jemu samému chybí. Nejmužnější muž bude hledat nejženštější ženu a naopak. Láska jej pouze klam přírody, pomocí nějž jsme nuceni naplnit touhu po rozmnožování. Ale jakmile je dosaženo cíle rodu (potomek), může a musí se iluze rozplynout, neboť vášeň leží v zaslepenosti. Vystřízlivění se dostavuje zejména v manželství uzavřeném z lásky.
Celá tato myšlenka se nazývá Metafyzika pohlavní lásky."