1.Základní ekonomické pojmy, odměňování a činnosti navazující, soustava daní

1.1.	Ekonomické pojmy

1.2.	Odměňování a činnosti navazující

1.3.	Daňová soustava

2.	Finanční stránka podnikání a podnikání v podmínkách tržního systému

2.1.	Finanční stránka podnikání

2.2.	Podnikání v podmínkách tržního systému

3.	Podnikové činnosti a hospodaření

3.1.	Podnikové činnosti

3.2.	Hospodaření

4.	Vnější vztahy podniku, zahraniční obchod

4.1.	Vnější vztahy podniku

4.2.	Zahraniční obchod

"Výroba a reprodukce

Výroba – proces, během něhož se produkty přírody zpracovávají a přeměňují se ve výrobky:
1.naturální – produkty jsou určeny pro vlastní spotřebu
2.zbožní – výrobky určeny pro trh, ke směně
Reprodukce – opakování výroby, s rostoucí výrobou roste i HDP = rozšířená reprodukce, výroba na stejné úrovni jako předchozí období a stejné HDP = prostá reprodukce, se zúženou reprodukcí klesá HDP.

Výrobní faktory – zdroje účastnící se výroby, 3 zákl. faktory:

1.kapitál – reálný (hmotný, výsledkem lidské práce, všechny hodnoty použité k výrobě) a finanční (peníze, cenné papíry a úvěry, význam – hodnocení práce a nákup reálného kapitálu)
2.přírodní zdroje – nerostné bohatství, voda, vzduch, půda, lesy, některé přír. zdroje jsou neobnovitelné a společnost s nimi musí zacházet max. hospodárně
3.práce – působení pracovní síly k přeměně materiálu na výrobek, pracovní síla – schopnost pracovat a využívat všech svých schopností k výkonu práce, nositelem pracovní síly je člověk, dělba práce – rozdělení práce podle specializací  vyšší produktivita práce
Absolutní výhoda – jeden ze dvou dělníků vyrobí více než druhý, má specializaci – má absolutní výhodu.
Komparativní výhoda – nejlepší právník je zároveň nejlepší písař, musí si vybrat jedno povolání, vybere si právníka a najme si písaře, tzn. činnost, u které dosáhne větší absolutní výhody.
Způsob získání zboží – Z1 – Z2; Z1 – P – Z2; P – Z – P

3 zákl. ekonomické problémy:

1.Co? – jaké statky v jakém množství budeme vyrábět, rozhodují o tom kupující prostřednictvím svých peněz, které vydávávají na nákup určitého zboží, minusy dají vědět výrobcům, co a kolik vyrábět a jak vyrábět takové výrobky, aby byla přijatelná cena pro kupující i výrobce
2.Jak? – jaké zdroje v jakých kombinacích použít k výrobě, zdroje by měly být co nejlevnější
3.Pro koho? – výrobce musí najít vhodný trh.
Ekonomické systémy:
1.zvykový – o řešení ekonomických problémů rozhoduje tradice
2.příkazový – rozhoduje stát a jeho orgány
3.tržní – rozhoduje trh (ceny, zisky, ztráty, vznik a zánik firem)
4.smíšený – tržní doplněný zásahy státu
Nár. hospodářství – souhrn činností hosp. charakteru na území státu, účastní se ho všechny výr. sektory. Úroveň nár. hospodářství závisí na rozsahu a kvalitě kapitálu, pracovních schopnostech lidí, způsobu jakým je organizováno využití výrobních faktorů.
Měření nár. hospodářství – 2 veličiny:
1.toky – vyjadřují změnu stavu za určité časové období.
2.stavy – oceňují velikost zdrojů k určitému datu.
HDP – celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období výrobními faktory v nár. hosp. bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.
HNP – celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory ve vlastnictví občanu příslušné země, ať už to vyrobí doma nebo v zahraničí.
Výkonnost hospodářství občané poznají na životní úrovni.
Úloha státu v tržní ekonomice – stát je závažný ekonomický subjekt, za pojmem stát stojí vládní orgány (vláda a ministerstva), místní orgány státní správy. Vláda plní v ekonomice tyto funkce:
1.vytváří právní rámec pro fungování ekonomiky
2.určuje makroekonomickou stabilizační politiku
3.vytváří soc. programy (mateřská, podpora nezaměstnaným)
4.ovlivňuje racionální rozdělování zdrojů v zájmu zvyšování ekonomické efektivnosti."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistého textu je v práci cca 21 stran.