1.	Světový oceán

1.1.	Slanost (salinita) oceánské vody

1.2.	Teplota vody ve světovém oceánu

1.3.	Pohyb vody ve světovém oceánu

2.	Vody pevnin

2.1.	Odtok srážek

2.2.

Řeky

2.3.	Režim odtoku

2.4.

Jezera

2.5.

Ledovce

2.6.	Podpovrchové vody

"Pohyb vody ve světovém oceánu: Způsobují jej:

1.geodynamické vlivy spojené s pohybem zemské kůry – podmořská zemětřesení a výbuchy podmořských sopek – způsobují vznik vln tsunami – obrovská rychlost, katastrofické projevy na pobřeží
2.vlivy kosmické – způsobují mořské dmutí (příliv a odliv), na straně přivrácené k Měsíci dochází k hromadění vodních mas – odliv, na odvrácené příliv
3.vlivy fyz. chemické, které souvisejí s oběhem vzduchu, slunečním zářením, rozdělením srážek atd.
4.účinkem větrů a dalšími příčinami vznikají mořské proudy – pravidelná proudění vody ne planetě jsou teplé (Golfský, Guinejský, Brazilský, Kurošio) a studené (Benguelský, Západoaustralský, Oiašio, Peruánský).
6. Hydrosféra – vody pevnin
Odtok srážek: Nesoustředěný = ron, soustředěný do stružek, potoků a řek.
Řeky: Jsou tvořeny hlavním tokem a přítoky.
Pramen = místo vzniku řeky – vyvěráním podpovrchové vody, srážkovou činností…
Ústí = místo, kde se řeka vlévá do moře.
Povodí = oblast, ze které řeka odvádí veškeré povrchové a podpovrchové vodstvo.
Rozvodí = hranice mezi povodími.
Delta
Úmoří
Přítoky
Odtokové oblasti – veškerá voda je z nich odváděna do světového oceánu (79% souše), bezodtokové – řeky končí v jezerech, pouštích, bažinách.
Říční síť – tvoří ji několik řek společně.
Hydrografická síť – tvoří ji říční síť a všechny ostatní části hydrosféry (jezera, vod. nádrže,…)
Délka řeky l = vzdálenost mezi pramenem a ústím řeky v km.
Spád řeky∆H = rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem.
Sklon řeky I = ∆H/l . 1000; udává se v ‰.
Průtok řeky Q = v . S; S – průběžný průřez, v – rychlost, udává se v m3/s, měří se na hydrografických stanicích.
Hloubka – nejnižší bod řeky.
Režim odtoku – jaké jsou průtoky, teplota, chemismus vody atd. během roku, je ovlivňován:
1.podnebím a zem. šířkou (nadm. výš., vlhkost, srážky, výpar)
2.geologickým podložím – prostupnost a neprostupnost hornin
3.vegetace – kořenový systém
4.typy půd
5.zdroje zásobování – ledovce, srážky, sníh, podzemní voda

Typy řek podle režimu:

1.rovníkový – řeky mají vyrovnaný stav během roku, např. Amazonka
2.monzunové řeky – mají maxima v létě, minima v zimě, např. Mekong
3.vysokohorské řeky – maxima v dubnu, květnu, minima v zimě, např. Rhona
4.ledovcové řeky – maxima v létě"

Tato práce obsahuje schémata. Čistého textu v práci je cca 2,5 strany.