"Prvními mořskými živočichy byli heterotrofní prvoci, kteří se objevili ve starohorách před asi 600 milióny let.
Vývoj praprvoků vedoucí k současným prvokům pokračoval především zdokonalováním organel.
Proud vedoucí k mnohobuněčným se vyznačoval koordinací činnosti buněk a jejich diferenciaci na tkáně a orgány.

Houby jsou slepou vývojovou větví mnohobuněčných a vyvinuly se již ve starohorách.
Pro vznik a rozvoj energeticky účinného aerobního metabolismu primitivních živočichů byl nutným předpokladem jež ve starohorách rozvoj fotosyntetizujících rostlin a zvyšující se množstvím O2.
Všechny důležité kmeny bezobratlých existovaly již v kambriu.
Vrcholem evoluce prvoústých jsou nečlánkovaní měkkýši a článkovaní členovci. Oba tyto kmeny evolučně navazují na kmen kroužkovců, s nimž mají společné předky.
Křídlatý hmyz se začal vyvíjet v devonu.

Velmi důležitá událost v evoluci obratlovců, přechod krytolebců na souš nastal v devonu.
Z plazů se vyvinuli jak ptáci, tak i savci. První plazi se vyvinuli z krytolebců a objevili se v karbonu.
Plazi se rozštěpili na několik linií. Veleještěři dosahovali obrovských rozměrů a největšího rozvoje dosáhli v druhohorách.
V období, kdy vymřeli belemniti, amoniti, veleještěři a ptakoještěři, probíhal další rozvoj ryb (zejména masožravých), ptáků, savců a stalo se to koncem křídy.
Z evolučně významných plazů – thekodontů se vyvinuli dinosauři, ptakoještěři a dnešní krokodýli.
Ptáci se vyvinuli z drobných dinosaurů v období jury.
První savci se vyvinuli ze skupiny savcovitých plazů, zvaných theriodonti, prudký rozvoj savců začal až po vyhynutí velkých plazů od počátku třetihor.
Výchozí vývojovou linií vedoucí ke vzniku dalších řádů savců, včetně primátů byli primitivní hmyzožravci."

Jedná se o výčet faktů, který není logicky členěn.